Praha je magicky krásné město, které mnozí považují za nejkrásnější na světě. Samozřejmě přitahuje i filmaře. Ve kterých filmech a seriálech si Praha zahrála jednu z hlavních rolí? Vypravte se s Kudy z nudy pátrat po stopách seriálů Věk nevinnosti, Carnival Row či Cizinka, Formanova Amadea a dalších filmů, kde se objevila známá i neznámá pražská zákoutí!

Milujete hokej, sami ho aktivně hrajete anebo alespoň fandíte u televize? A napadlo vás někdy, jakou historii za sebou má? Kdy vznikla hokejová pravidla, kde se hrál první zápas a jak se vyvíjely hokejky a puky coby nejdůležitější části hokejové výbavy? Pojďte s portálem Kudy z nudy navštívit známé české výrobce hokejového vybavení!

Praha se už po staletí nese v rytmu zvonů, které provázely měšťany v radosti i smutku, ohlašovaly svátky, požáry i korunovace. Mezi nejznámější patří zvonice u chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně, která nabízí nádherný výhled na Prahu a zvonice Lorety, kde se každý den rozezní unikátní zvonkohra. Vydejte se s námi po stopách nejkrásnějších pražských zvonic, kde se historie mísí s nezapomenutelnými výhledy i jedinečnými příběhy.

Čím se lišila královská města od běžného poddanského města? Byla zakládána českými králi od 13. století a těšila se zvláštním právům, například samosprávě nebo osvobození od některých daní. Byla podřízena přímo panovníkovi a jejich obyvatelé byli svobodní, na rozdíl od poddaných v ostatních městech, kteří byli podřízeni šlechtě. Mezi královská města se počítala i tzv. věnná města, která spravovaly manželky vladařů. Kromě daní, které města v Království českém odevzdávala přímo královské koruně se také zavázala posílat na královský dvůr různé „naturálie“ – vždy takové, které byly v dané oblasti nejlepší. Tak například Nový Bydžov posílal do královské kuchyně raky, Mělník víno, Chrudim pšenici a Jaroměř lososy.

Praha získala za dobu své dlouhé existence řadu přízvisek a jedním z nich je oblíbené úsloví "Praha stověžatá". A skutečně, podíváte-li se na město z některého vyhlídkového bodu, uvidíte velké množství nejrůznějších věží a věžiček zdobící sakrální stavby i významné veřejné budovy. V panoramatu města nechybí ani historické vodárenské věže či zvonice. Většinou nárožní věže jsou součástí některých paláců a měšťanských domů, především na Starém a Novém Městě, Malé Straně a Hradčanech. Ale i moderní doba přispěla mnohými stavbami do pražské "stověžatosti", i když je pražských věží ve skutečnosti několik tisíc. Ty nejzajímavější vám pomůže objevit portál Kudy z nudy.

Sotva se otevřelo, už ho pohltily plameny. Požár Národního divadla v srpnu 1881 patří k nejslavnějším – a dodnes ne zcela objasněným – katastrofám českých dějin. Nešlo ale jen o jednu nešťastnou událost: koncem 19. století bojovala s ohněm, technickými novinkami i vlastními limity divadla po celé Evropě. Příběh „zlaté kapličky“ je tak nejenom příběhem náhod a omylů, ale i zrodu moderních bezpečnostních pravidel.