V roce 1901 přišel z Prahy do Brna Karel Jarušek (1877 - 1944) a nastoupil do brněnských Lidových novin jako vedoucí administrace. Roku 1910 se s rodinou nastěhoval do vlastního nájemného domu, jehož projekt zadal architektu Josefu Gočárovi (1880 - 1945). Dvoupatrový, tehdy volně stojící dům při západní straně ulice, má třítraktovou dispozici se střední vstupní chodbou, na kterou navazuje prostor s dvouramenným schodištěm. Hlavní průčelí o čtyřech okenních osách je akcentováno pravoúhlým arkýřem na dvou polygonálních sloupech a vrcholí vyloženou korunní římsou. Původně navržené dvoubarevné obložení arkýře (černá) a parteru (bílá) bylo realizováno pouze v obložení arkýře i parteru černými opaxitovými obkládačkami. Sokl, polygonální pilíře a ostění vstupu byly obloženy mramorem. Arkýřová okna v krajních osách jsou geometricky členěná, zatímco v samotném arkýři se nacházejí široká oblouková okna s motivem zdvojené arkády s medailonem. V kontextu Gočárova díla se tato stavba řadí do počátečního tvůrčího období. Projekt ze srpna 1909 vznikl téměř současně s analogickým Wenkeovým obchodním domem v Jaroměři. „Renesanční“ motiv arkády s medailonem v obloukových oknech arkýře se shoduje s členěním prosklených dvířek sekretáře ze salonu dr. Julia Grégra, pro kterého Gočár navrhoval interiér. Není vyloučeno, že právě v této rodině významných pražských politiků a publicistů se mladý administrátor Lidových novin seznámil s ambiciózním architektem. Jaruškův dům se řadí k předním dílům české architektonické moderny a je starší ze dvou Gočárových brněnských realizací. Mladší stavbou je pavilon pražské Akademie výtvarných umění, postavený v roce 1928 v areálu Výstaviště. /D. Č.