Vilu na okraji města Plané, v osadě Lhota-Samoty, si pro sebe postavil známý pražský architekt a stavitel Antonín Belada. Rozsáhlý pozemek pro Beladovo letní sídlo se nacházel západně od řeky Lužnice. Stavebník se rozhodl věnovat velkou část parcely okrasné zahradě a vilu pak umístit v jejím severním cípu. Plány vypracoval sám stavebník, provedla je jeho vlastní stavební firma. Pro svůj letní dům Belada zvolil puristický styl, který se tak u vilové architektury v jižních Čechách objevuje poprvé. Hmotu stavby autor poskládal z jednoduchých geometrických těles se zářivě bílými povrchy. Hladká bezozdobná průčelí domu členily jen okenní otvory, kulaté sloupky mezi nimi, balkony a výrazné římsy. Řada těchto prvků vrhá na bílé plochy průčelí tmavé stíny, jak to estetika architektonického purismu vyžadovala. Skeletová železobetonová konstrukce, kterou Belada pro své sídlo zvolil, patří k prvním příkladům použití této technologie v české vilové architektuře a ani později se příliš často nepoužívala, protože byla ve srovnání s klasickou technikou zdění z cihel velmi drahá. Modernost stavby se projevila i v jejím provozu, jehož součást už tvořila garáž v suterénu a řada novinek v technickém vybavení domu. Privátní život Beladovy rodiny se odehrával v přízemí, reprezentativní funkci plnilo první patro s rozsáhlým salonem.Po únorovém převratu vilu zabral stát, sloužila až do konce 80. let jako zotavovna ministerstva vnitra. Po roce 1989 prošel dům restitucí. Dnes je neobydlený, majitelé ho zamýšlejí prodat.