Své vůdčí postavení mezi brněnskými architekty potvrdil Bohuslav Fuchs také skupinou vil, v jejichž koncepci uplatnil organické pojetí. Tato tendence se projevovala v latentní podobě již u jeho rondokubistických staveb, aby se pak naplno prosadila v pozdních třicátých letech. Do hranolové hmoty trojpodlažního domu provedl architekt na jihovýchodě hluboký zářez, do nějž vsadil visuté schodiště do přízemí a především prostornou segmentovou terasu v patře, kterou pootočil k jihu. Její aerodynamický tvar opakuje také střecha a obojí přechází elegantní křivkou do rovné stěny. Železobetonový sloup, podpírající terasu a střechu, vyvolává svou štíhlostí dojem, že se tato část domu volně vznáší v prostoru. Rovněž točité schodiště na západní straně začlenil architekt tak, aby plasticky oživilo hladkou stěnu a vytvořilo zároveň akcent na rovné střeše. Proti běžným zvyklostem umístil Fuchs ložnicové podlaží do přízemí a obytnou část do patra, kde s terasou sousedí nedělený obytný prostor s jídelním koutem; v přilehlém severním traktu se pak nacházel vstup, šatna, WC, hala, kuchyně a pokoj služky. Suterén obsahoval kromě bytu zahradníka a služebné hospodářské zázemí. Vedle aerodynamických tvarů užil Fuchs hojně kruhové formy, které seskupil do vodorovných nebo svislých pásů ve funkci oken, luxferových stěn nebo průzorů dveřmi či stěnami schodiště. Tento nautický detail, převzatý funkcionalisty z „architektury“ parníků, byl tu aplikován v míře a způsobem, nemajícím u nás obdobu. K organičnosti stavby přispělo rovněž užití přírodního kamene jako zdiva a dlažby zahradních komunikací a dřeva k obkladům místností i schodiště. /J. S.