O stavbě fary náležící k římskokatolickému kostelu Povýšení sv. Kříže bylo rozhodnuto poté, co byly Františkovy Lázně v roce 1865 povýšeny na město. Do té doby spadal františkolázeňský kostel, který spravoval Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, pod farnost v Horních Lomanech. Rozhodnutí o vytvoření nové farnosti v roce 1868 si vyžádalo výstavbu farní budovy. Objekt fary byl postaven v roce 1869 na parcele v sousedství empírového kostela Povýšení sv. Kříže. Fara je koncipována jako vilová stavba v romantickém historizujícím stylu a dodnes slouží svému původnímu účelu. Faru navrhl v roce 1869 známý františkolázeňský stavitel Karl Wiedermann jako jednopatrový, osově souměrný objekt uzavřené dispozice, zastřešený valbovou střechou. Reprezentativní vzezření dodával stavbě střední rizalit s portikem se sloupy s kompozitními hlavicemi nesoucími balkon v prvním patře. Romantický nádech dodává balkonu kovové zábradlí, které je velmi subtilní a má jemný až krajkový dekor. Rizalit je završen balustrádovou atikou se štítem, ve kterém je umístěn znak řádu křižovníků s červenou hvězdou. Fasáda přízemí je členěna pásovou rustikou a směrem k ulici ji prolamují půlkruhově zaklenutá okna s archivoltami. Uprostřed hlavního průčelí je situován vstup vedoucí z hlavní obytné místnosti přímo na zahradu. Pokoje v horním patře jsou osvětlovány pravoúhlými okny, kromě rizalitu, který je řešen pomocí, pro Wiedermanna typických, arkádových oken oddělených pilastry s kompozitními hlavicemi. Boční průčelí domu jsou pojednána jednodušším způsobem. Do budovy fary se vstupovalo hlavním vchodem z boční strany od kostela a vcházelo se do malé předsíně, na kterou osově navazuje hlavní komunikační prostor domu s kamenným schodištěm. Hala je pojednána reprezentativním způsobem. Z haly se směrem k ulici vchází do hlavní obytné místnosti, která je jako jediná z obytných pokojů bohatě zdobena štukovou výzdobou. V interiéru fary se dochovala řada uměleckořemeslných prvků. Autor návrhu fary Karl Wiedermann přišel do Františkových Lázní někdy ve čtyřicátých letech 19. století. Působil zde jako architekt, přičemž se podílel na celé řadě nejvýznamnějších staveb ve městě a ovlivnil tak zásadně podobu Františkových Lázní poloviny 19. století. Fara katolického kostela zároveň předznamenává vývoj vilové architektury ve Františkových Lázních ve druhé polovině 20. století. /JH