Na samém konci Karlových Varů, nad Dorotinými nivami, si pro stavbu své vily vybral místo jeden z nejvýznamnějších karlovarských hoteliérů Julius Pupp, spolumajitel dnešního Grand Hotelu Pupp. Jednopatrová stavba zastřešená mansardovou střechou byla vlivem ostře klesajícího terénu zasazena na vysoký mohutný taras, díky němuž získala monumentální a majestátní účinek. Hlavní vstupní průčelí bylo směrováno k západu, k přístupové komunikaci dnešní Jarní ulice. Hlavním vstupem se vstupovalo do malého zádveří a poté do velké haly v centru dispozice. Uprostřed byla umístěna fontána a prostor haly se otevíral do prvního patra galerií, kterou osvětloval světlík ve střeše. I když dnes již není galerie zachována, zůstalo zde táflování stěn a mohutný krb s dymníkem a měděným tepaným lapačem jisker. Dekor na krbu se zoomorfní a vegetabilní tematikou se již přibližuje k nadcházejícímu art deco. V jižním traktu se nacházel obytný pokoj a pánský pokoj, ve východním traktu byla jídelna otevřená do půlkruhového rizalitu skvostným dřevěným portálem s vyřezávaným neobarokním dekorem. V severním traktu byl biliárový pokoj, hudební salon s vyřezávaným portálem a deštěním, prádelník a v severozápadním nároží velké schodiště do patra, v jehož středu byl již v době výstavby zabudován osobní výtah značky Wertheim & Comp. V patře byly situovány ložnice, salon, pokoj pro děti, pro služku a učitelku, písárna a koupelna se záchodem. Jednotlivé místnosti byly přístupné z galerie. V objektu se zachovala štukatura stropů i stěn, původní dveře i fazetové výplně dveří v hale a vitraje oken v jídelně. V podkroví pak byly již jen komory a příležitostné pokoje. V suterénu byla kuchyně, prádelna a kotelna. Jídlo se dostávalo z kuchyně do jídelny pomocí malého výtahu vestavěného do přípravny vedle jídelny. Pod velkou terasu před jižním průčelím byla vložena garáž. Z terasy se sestupovalo po trojramenném schodišti s balustrádou do rozlehlé zahrady. V roce 1926 Puppové vilu prodávají a novým vlastníkem objektu se stal Reichsverband deutscher Krankenkassen z Prahy, který zde pro ubytování svých lázeňských pacientů provádí potřebné úpravy. Po druhé světové válce byl objekt znárodněn a sloužil nadále k ubytovávání, nejdříve jako ubytovna, pak domov řeckých dětí (v době občanské války v Řecku koncem čtyřicátých let minulého století), internát a v poslední době dětský domov. V současné době byla vila prodána soukromé osobě a chystá se jeho kompletní oprava včetně nádherné zahrady. Krása jedné z nejpůsobivějších ukázek stavební činnosti high society z éry „zlatého věku“ Karlových Varů by tak měla být ohleduplně obnovena. /LZ