SlavneVily.czSlavneVily.cz

Slavné vily.cz - Slavné vily Čech, Moravy a Slezska

Skočit na obsah

Vila Steinsberg

FOIBOS - 18. 4. 00:00
Vila Steinsberg

Architekt Gustav Wiedermann navrhl v roce 1905 pro svého klienta MUDr. Leopolda Steinsberga neogotickou vilu situovanou naproti pravoslavnému kostelu sv. Olgy.

Další informace o této vile naleznete v publikaci:

Slavné vily Karlovarského kraje
Lubomír Zeman (ed.), Zbyněk Černý, Jana Horváthová, Michael Rund, foto: Jiří Podrazil

Publikace o staré i nejnovější architektuře Karlovarského kraje, výjimečných vilách, jejich slavných architektech, stavebnících a stavitelích...

OBJEDNAT Vyšla: 18.3.2010
165 x 230 mm | vázaná |
ISBN: 978-80-87073-19-3
399.00 Kč

Informace o vile

 Gustav Wiedermann
Kollárova 7, čp. 180, Františkovy Lázně
Stavebník: Leopold Steinsberg
Architekt: Gustav Wiedermann
Sloh: neogotika
1906 - 1906
Architekt Gustav Wiedermann navrhl v roce 1905 pro svého klienta MUDr. Leopolda Steinsberga neogotickou vilu situovanou naproti pravoslavnému kostelu sv. Olgy. Vila měla sloužit nejen pro soukromé bydlení investora, ale rovněž jako ordinace pro vykonávání jeho lékařské profese. Konečné podobě stavby předcházela řada variantních řešení, která se lišila především v pojetí fasády. Nakonec se MUDr. Leopold Steinsberg rozhodl pro variantu jednopatrové neogotické vily uzavřeného půdorysu, v jehož členění se uplatňují četné rizality a lodžie, v severovýchodním nároží pak polygonální věžice s vysokou jehlancovou střechou. Vila je situována v těsné blízkosti lázeňského parku, do kterého se obrací svým zadním průčelím. Romanticky ztvárněné vile dominuje v uličním průčelí již zmiňovaná nárožní věžice, na druhé straně tohoto průčelí pak rizalit, ve kterém jsou umístěny dvě zapuštěné lodžie. Hlavní vstup je umístěn ve středním rizalitu a je kryt v patře umístěným balkonem vyneseným polosloupy. Zbývající průčelí budovy jsou řešena v principu obdobným způsobem. Základní plocha fasád je členěná jemnou pásovou rustikou. Rizality vrcholí trojúhelným štítem a jejich čelní stranu člení plná nebo otevřená arkáda s tudorovským obloukem. Okna v přízemí jsou sdružená se segmentovými záklenky, v patře obdélná se slepým závojovým záklenkem. K zadnímu průčelí vily směřujícímu do parku je v přízemí přistavěna zimní zahrada s pochozí střechou upravenou jako terasa. Zadní vchod do domu je umístěn opět ve středovém rizalitu v sedilovém výklenku. Nad vchodem je ve štuku proveden lékařský znak odkazující k profesi majitele. Nad ním je vitrajové okno kryté kovanou mříží, které v interiéru osvětluje schodišťový prostor. Část přízemí vily sloužila jako ordinace se zázemím. Ve druhé polovině přízemí byl umístěn dětský pokoj, ložnice, jídelna a koupelna. Do ordinace MUDr. Steinsbergra se vstupovalo z chodby přes salon, který sloužil jako čekárna. Do zbylé části vily se vcházelo z chodby přes schodišťovou halu. Odtud byl přístup do soukromé části v přízemí anebo dále po kamenném schodišti do patra. V patře byly jednotlivé pokoje přístupné z hlavního komunikačního koridoru. Nejlepší pokoje sloužící jako salony se obracely do ulice a byly situovány v nárožích budovy, takže jejich plocha byla zvětšena o prostor věžice a lodžie. V podkroví vily se pak nacházely skromnější pokojíky a komory. Rodina Leopolda Steinsberga žila ve vile do roku 1938. V tomto roce se novým majitelem vily stává Arthur Scherff. Ten požádal o rok později o přejmenování vily Steinsberg na vilu „Wahnfried.“ V roce 1950 připadl objekt Československým státním lázním. Od roku 1959 patřila vila městu Františkovy Lázně, které ji rozdělilo na několik samostatných bytových jednotek. V současné době vlastní vilu nový majitel, který provedl v nedávné době celkovou rekonstrukci objektu. /JH

Fotogalerie

Kde vilu najdete



Názory k vile

K vile nebyly zatím napsány žádné názory. Můžete být první!

Prosíme všechny čtenáře, aby v příspěvcích nepoužívali sprostá slova či napadající a jakékoliv osočovací výrazy. Děkujeme mnohokrát. Redakce SlavnéVily.cz.

Nový příspěvek do diskuse



(nechte pole nevyplněné) tři plus tři? (číslo)
TOPlist SEO Rozcestník