V roce 1912 publikoval královéhradecký architekt Vladimír Fultner v revue Styl několik studií inspirovaných kubistickou architekturou Pavla Janáka, teoreticky zformulovanou v umělcově klíčové eseji z roku 1911 Hranol a pyramida. Fultner se tak připojil k úzké skupince architektů, kteří se nechali strhnout Janákovým přesvědčením, že do pravdivé, avšak stroze materiálové architektury geometrické secese, neboli moderny je zapotřebí vnést duchovní rozměr, který představovaly krystalicky deformované stěny kubistických budov. V roce 1912, kdy královéhradecká projekční kancelář stavitele Josefa Fňouka a architekta Oldřicha Lisky začala projektovat honosné sídlo textilního velkopodnikatele Otakara Čerycha v Jaroměři, ovšem nic nenasvědčovalo tomu, že o rok později Fultner Liskův pozdně secesní projekt kubisticky upraví. Jakým způsobem se mladý nedostudovaný architekt k úpravě již existujícího projektu dostal, zůstává otázkou. Pravdou je, že v této době sice spolupracoval s projektantem domu, architektem Oldřichem Liskou, ten jej ale k úpravě projektu přizval až následně, v roce 1913 pravděpodobně na přání samotného stavebníka, kterému imponovala Fultnerova úprava sálu pro ples východočeských techniků a průmyslníků v královéhradeckém hotelu Grand, jehož se v lednu 1912 jako čestný host zúčastnil. Přestože Vladimír Fultner do definitivního projektu Oldřicha Lisky zasáhl jen drobnými, v podstatě kosmetickými úpravami, jeho zásah proměnil konvenční stavbu v pozoruhodné dílo, kombinující osobitým způsobem prvky neoklasicistní architektury, dekorované hravou secesní ornamentikou, s produševnělými krystalickými strukturami. Centrálním prostorem v Čerychově jaroměřské vile je rozsáhlá, vpravdě monumentální schodišťová hala, uzavřená kazetovým stropem neseným kanelovanými dříky. Tato splendidní dvorana, přivádějící hosty rodiny Čerychových a Polických (Karla Čerychová se později provdala za Františka Polického) jistě v úžas, plnila funkci komunikace mezi soukromým poschodím a reprezentativním přízemím. Jeho komfort zvyšovala nárožní, zaoblená zimní zahrada propojující jídelnu s rozsáhlou parkově upravenou zahradou. Původně asymetricky komponovaná vila prošla sice v letech 1926–1928 úpravami a dostavbou podle projektů architekta Oldřicha Brabce a královéhradecké kanceláře Marvan a Macháček, které Fultnerův rukopis naštěstí nesetřely. V rekonstruované vile s novou fasádou v diskutabilním odstínu zeleni dnes sídlí mateřská škola.  /JP