Koncem prvního desetiletí nového 20. století přistoupil ke stavbě vlastní vily majitel jedné z nejvýznamnějších a zároveň největších stavebních firem na Královéhradecku, ing. Robert Schmidt. Za projektanta modernisticky laděného domu, situovaného na samém rozhraní tehdy samostatných měst Hradce Králové a Pražského Předměstí, si zvolil architekta Rudolfa Němce, žáka Bedřicha Ohmanna a stoupence neobaroku, který ovšem koketoval i s modernismem. Několik studií koncipovaných v intencích tohoto nového proudu, z nichž právě Schmidtova vila představuje nejhodnotnější dílo, otiskl vídeňský časopis Der Architekt. Jak již bylo výše naznačeno, náležela Schmidtova firma k předním místním stavebním podnikům. Další rozvoj a expanzi i za hranice regionu jí v roce 1920 usnadnila fúze s gigantickou pražskou společností V. Nekvasila, mající již tehdy filiálky ve většině velkých českých a moravských měst. Z dispozičního hlediska představuje Němcova práce dobovou odezvu na tehdy oblíbený anglický rodinný dům s ústředním prostorem v podobě dvojúrovňové schodišťové haly, neodmyslitelně spjaté s krbem, symbolizujícím teplo domova. Architektonické pojetí domu, vycházející třebaže opožděně z modernismu, asociuje Kotěrovy práce z jeho raného, „zasněného“ tvůrčího období. Obdobně jako Kotěra, i Němec nejprve konstruktivně zformoval vnitřní prostor, účelně rozvržený kolem schodišťové haly, ze které nebyly přístupné jen reprezentativní místnosti, salon a jídelna s letní terasou, nýbrž i kuchyně a ložnice spojená přímo s koupelnou. Z dřevěného schodiště ukončeného galerií se pak vstupovalo do dvojice pokojů pro hosty. Teprve poté architekt dům zvnějšku okrášlil, a to způsobem typickým opět pro Kotěrovu práci. Na rozdíl od Kotěry, jehož střídmě dekorovaná architektura jej evidentně inspirovala, pojal výzdobu mnohem bohatěji. Hladká, „kotěrovsky“ vyhlížející průčelí vily, ukončená zkosenými pylony, ozvláštnil kolem oken ornamentální linkou, vytlačenou do omítky a uměleckou prací v kovu. Štítové stěny dále obložil dřevem a nároží domu vyzdil ze žlutých lícovek. Součástí uzavřeného areálu s organicky tvarovanými záhony s ozdobnou zelení, spíše než městskou vilu připomínajícího venkovský dvůr, byl i utilitárně pojatý domek kočího se stájemi a kočárovnou, navržený Schmidtovou kanceláří.  /JP