Invenční modernistická tvůrčí etapa Vladimíra Fultnera, později následovaná „novou orientací kubistickou“, de facto vyvrcholila domem úředníka Severozápadní dráhy císaře Ferdinanda, Václava Charváta. Stavebník, jakožto dobře situovaný státní zaměstnanec, získal pozemek v lukrativní lokalitě určené pro úřednickou zástavbu za mimořádně výhodných podmínek. Za ušetřené prostředky si tudíž mohl dovolit financovat projekt vypracovaný talentovaným a uznávaným architektem na místo stavební kanceláře. Architektonických kvalit domu s fultnerovsky typickou schodišťovou věží si jako první povšiml historik umění a ředitel Uměleckoprůmyslového muzea Karel Herain, který na vilu upozornil ve své studii o královéhradecké architektuře, roku 1930 otištěné ve Štencově časopise Umění. Další badatelé, kteří se Fultnerovou modernistickou architekturou zabývali, vycházeli z fotografie, doprovázející právě Herainovo pojednání, o níž se mylně domnívali, že zachycuje stav z roku 1910. Snímek ale patřil ke kolekci fotografií, kterou nechal v roce 1929 zhotovit Herain. Nezachycovala tedy stav domu po jeho dokončení, nýbrž po modernizaci a dostavbě podle projektu Roberta Schmidta z roku 1928. V obrysové linii, zejména co se hlavního průčelí týče, zůstal dům v podstatě zachován. Nejmarkantnějšími změnami prošel zadní trakt, který Schmidt rozšířil o nové křídlo ukončené rozsáhlou střešní terasou. Do domu se vstupovalo po předsunutém, takřka slavnostním schodišti, flankovaném umělecky pojednanými kandelábry. Z haly, nikoliv však schodišťové, se vstupovalo do předsíně propojené s ložnicí, jídelnou a kuchyní. K vertikální komunikaci sloužilo samostatné schodiště vložené do typické fultnerovské věže. V poschodí se opakovalo dispoziční uspořádání. Původní, geometrickým ornamentem dekorované fasády doznaly koncem dvacátých let podstatných změn. Byly natolik zjednodušeny, že z původního výrazového aparátu zůstaly zachovány jen konstrukční prvky provedené v režném neomítaném zdivu. Ostatní nahradila jemná, stříkaná omítka. Ze vstupního schodiště Schmidt sejmul zmíněné kandelábry a celé je uzavřel prosklenou dřevěnou nástavbou. Vladimír Fultner byl autorem Charvátovy vily patrně jen zčásti, o ostatní se postarala firma Jaroslava Černého, která na stavbě participovala. Fultnerův autorský podíl tkví především v architektonickém ztvárnění vily, charakteristické mnoha prvky, se kterými architekt s oblibou pracoval.  /JP