Koncem prvního desetiletí 20. století zazářila na královéhradecké stavební scéně hvězda mladého talentovaného architekta Vladimíra Fultnera. Nedokončil sice studia na pražské technice, to mu ovšem nikterak nezabránilo realizovat několik výjimečných staveb. Lví podíl na jeho úspěchu měl bezesporu strýc, královéhradecký velkoobchodník s kůžemi Antonín Hanuš, který mu zprostředkoval řadu zakázek, mezi nimiž figurovaly i dvě reprezentativní vily. Podle historičky architektury Marie Benešové tato dvojice vil zprostředkovala českému prostředí „architektonické pojetí, příznačné pro darmstadtskou skupinu“. U obou staveb je zřejmá inspirace architekturou Josefa Olbricha, zejména jeho Svatební věží. Koncem roku 1909 byla dokončena vila Václava Píši, člena městského zastupitelstva a ředitele filiálky Záložního úvěrového ústavu, pro který o necelé dva roky později navrhl monumentální palác pražský architekt Osvald Polívka. Zakázku mladému tvůrci i v tomto případě zprostředkoval jeho strýc, obchodník Antonín Hanuš, který zasedal ve správní radě tohoto významného bankovního ústavu. Zatímco však pro svou pobočku zvolil ředitel Píša monumentální a bohatě dekorovanou budovu, v případě své vily upřednostnil strohou a nenápadnou architekturu. Jednoduše pojatý rodinný dům charakterizuje atypická schodišťová věž s mašinisticky tvarovanou kupolí, asociující kapotu automobilu. Tento futuristický prvek, který architekt jistě znal z Gočárova návrhu protestantského kostela pro Hradec Králové, již dále ovšem nezopakoval. Soustředil se na práci s drásanou omítkou a režným cihelným zdivem, výrazovými prostředky typickými pro modernistickou architekturu, jimiž ozvláštnil vertikální těleso schodišťové věže. Ostatní plochy domu pojal architekt o poznání skromněji. Jejich strohý výraz kompenzoval interiérem haly s podmanivým dřevěným schodištěm, dekorovaným geometrickým ornamentem, který na rozdíl od mnoha prvků vnější výzdoby vily přežil její modernizaci z přelomu dvacátých a třicátých let. V této souvislosti stojí za zmínku následováníhodná reakce tehdejšího stavebního úřadu na žádost o stavební povolení dalších majitelů vily. Ti zamýšleli dům rozšířit o nové, ne příliš zdařilé puristické křídlo, navržené stavitelem Stanislavem Novotným. Úřad ovšem povolení nevydal s odůvodněním, že by přístavba poškodila umělecký ráz domu.  /JP