Funkcionalismus, který ve dvacátých letech v Praze a Brně razila generace nejmladších architektů, na rozdíl od mnoha jiných –ismů první třetiny 20. století v Hradci Králové nikdy nezdomácněl. Přesto se i zde podařilo realizovat několik kvalitních funkcionalistických staveb. Zařadila se mezi ně i vlastní vila s projekční kanceláří královéhradeckého architekta a urbanisty Oldřicha Lisky. V době, kdy ji realizoval, platila jeho kancelář za jeden z nejproduktivnějších a zároveň největších ateliérů, suverénně ovládajících region severovýchodních Čech. Vilu, společně se sousední nájemní vilou Aloise Švorčíka, Liska pojal jako symbolickou vstupní bránu do nově koncipovaných obytných bloků, uzavřených výrazným point-de-vue, zvonicí Gočárova Sboru kněze Ambrože Církve československé husitské. Na první pohled stavba zaujme lehce segmentově prohnutým půdorysem, reagujícím na tvar radiální komunikace, kterou Liska společně s Václavem Rejchlem mladším načrtli již ve svém generálním zastavovacím plánu města roku 1911. Hned poté zaujme zahradním průčelím s antikizujícím peristylem, terasou a bazénem napovídajícím, že Liska patřil spíše ke stoupencům umírněného, klasicizujícího funkcionalismu. Koneckonců je to patrné v celkově symetricky uspořádaném a pravidelně rytmizovaném uličním průčelí, lehce dekorovaném hnědým keramickým obkladem. Vilu s pásovými ocelovými okny koncipoval, jak bylo tehdy běžné, jako víceúčelovou stavbu. Do přízemí situoval svou kancelář s kreslírnou a archivem, do patra pak vlastní, velkoryse pojatý byt, rozdělený podle provozu na dvě sekce. Obě části bytu, ložnicovou i obytnou od sebe oddělil malou schodišťovou halou s krbem. Na tuto místnost, jež nesloužila jen ke komunikaci, nýbrž i k hudebním produkcím, navazoval hlavní obytný prostor, spojený skrze skleníkovou stěnu s jídelnou. Z dobře dispozičně řešené ložnicové části (mezi ložnici rodičů a dětský pokoj architekt vložil chodbu se sociálním zázemím) byla po samostatném schodišti přístupná hostinská garsoniéra, situovaná v malé střešní nástavbě, kterou Liska brilantně vyrovnal ostrý přechod z čtyřpodlažní zástavby na dvoupodlažní. V roce 1947 architekt dům prodal. Reagoval tehdy na výzvu vlády a odešel do válkou zničené Opavy, na jejíž obnově se podílel. Ve vile byla po roce 1948, jako ve většině podobných staveb, zřízena mateřská škola. Dnes je zvnějšku dobře zachovalá stavba majetkem Magistrátu města Hradce Králové a slouží jako jedna z jeho administrativních budov.  /JP