Vilu v Nádražní ulici si v Turnově postavil architekt a stavitel Vladimír Krýš (1897–1951). Průřez tvorbou nadmíru pilného stavitele Vladimíra Krýše je velmi rozmanitý a vede od jednoduchých staveb, tvořících téměř celou turnovskou ulici 1. máje, přes nájemní domy až po vrcholná díla v duchu expresivní moderny. Pro stavbu si Vladimír Krýš zvolil svažitý pozemek při jižní straně dnešní Nádražní ulice. Jedná se o patrový podsklepený objekt nepravidelného půdorysu se střešní zaoblenou nástavbou vyplňující severovýchodní část zastavěné plochy. Rovná střecha tvoří terasu, která poskytovala obyvatelům vily pěkný rozhled do kraje. Fasády opatřené režnou omítkou byly výrazně vertikálně i horizontálně členěny, což spolu se zaoblenými tvary jižního nároží a podokenních parapetů oken schodiště dodává stavbě na dynamickém výrazu. Zaoblený tvar má i deska otevřeného zádveří hlavního vstupu situovaného do severovýchodní fasády. V suterénu se nacházelo technické zázemí se správcovským bytem, který byl situován v jihozápadní části půdorysu vystupujícího díky svažitosti parcely nad úroveň terénu. V přízemí byl architektův ateliér, v patře byt pro jeho rodinu. Jednotlivá podlaží propojovalo schodiště umístěné v kubusu severozápadního průčelí. Schodišťová hala opatřená obkladem z umělého mramoru v kombinaci s trubkovým zábradlím schodiště z bílé mosazi působila velmi elegantním dojmem. Na vstupních dveřích i v interiéru, např. ve štukové výzdobě, bylo užito stylizovaného geometrického motivu, který vycházel z tvarů použitých na fasádách. Jihozápadně od vily se nachází poměrně rozlehlá zahrada. Původní oplocení do Nádražní ulice je tvořeno kaskádovitě vyskládanými betonovými dílci a kovovými vjezdovými vraty. Vladimír Krýš ve vile bydlel do roku 1939, kdy byly dle jeho návrhu postaveny domy čp. 1064 a 1065 v téže ulici. Tam se poté spolu s rodinou i firemními kancelářemi přestěhoval a žil zde až do své předčasné smrti. Za války Krýšovu vilu obývala rodina lékaře Cozla, jehož žena byla také lékařka. Přízemí domu bylo upraveno na ordinaci. Po válce sloužila vila jako nájemní dům a její přízemí bylo upraveno také k obytným účelům. Následně se celý dům dostal do držení rodiny, která zde bydlí dodnes. Díky citlivému přístupu majitelů se vila dochovala v téměř autentické podobě.