Vila zubního a kožního lékaře židovského původu Karla Mautnera a jeho ženy Zdenky je druhou známou libereckou realizací pražského německého architekta Bertholda Schwarze. Stejně jako v případě Rosenbachovy vily (viz vila č. 35) byl ke stavbě vybrán svažitý pozemek nacházející se na severní straně Bendlovy ulice. Hmotově je tento patrový podsklepený objekt tvořen dvěma vertikálně posazenými kvádry, ke kterým je přisazeno horizontální těleso se zaobleným nárožím ukončeným výraznou zastřešenou terasou. Vstup jižního průčelí vily je zakryt vykonzolovanou střechou a ze západu chráněn prosklenou zástěnou. Půdorysné i prostorové uspořádání dispozice stavby bylo řešeno obdobně jako u již zmíněné vily Rosenbachových. V suterénu se nacházela garáž, kotelna, sklepy, prádelna se sušárnou a též správcovský byt. Do východní části půdorysu přízemí byly umístěny společenské místnosti s obytnou halou spolu se zimní zahradou v zaobleném nároží a s jídelnou. K těmto místnostem byly ze západu připojeny provozní prostory domu. V mezipatře se nacházel hostinský pokoj a posléze nad ním sluneční terasa. Do východní části půdorysu patra byla situována ložnice s koupelnou, ke které z jihu přiléhala zastřešená terasa s betonovými sloupky. Oplocení pozemku bylo z ulice řešeno plotem z kovových profilů na žulové podezdívce. I při letmém pohledu na Mautnerovu vilu si lze vybavit Schwarzovu předchozí realizaci mnohem velkolepější Friedmannovy vily z roku 1929 nalézající se v pražských Nuslích, u které byl použit obdobný motiv zaoblené a zastřešené terasy. V září roku 1938 byli Mautnerovi přinuceni se z Liberce odstěhovat do Hronova a jejich vila tak jako v mnoha jiných případech připadla Velkoněmecké říši. Původní lehkost a elegance Schwarzovy vily vzala bohužel značně za své nevhodnými úpravami provedenými ve druhé polovině 20. století.