V malé obci na jižním svahu Ještědského hřbetu vznikla stavba, která se vymyká současné české architektonické produkci. Pramení to jistě i ze skutečnosti, že autor dlouhodobě žil v Nizozemsku, kam odešel v roce 1978 a kde v letech 1980–1997 působil jako docent na Technické univerzitě v Delftu. Navíc byl společníkem významné architektonické kanceláře van den Broek en Bakema. V Nizozemsku, obzvlášť v Rotterdamu a Amsterodamu, bychom našli též několik zajímavých realizací. K nejvýraznějším patří bezesporu Administrativní budovy správy Noordzeekanaal a Amsterdamského okruhu nebo rekonstrukce a dostavba Mathenesserplein v Rotterdamu. S českým architektonickým prostředím však po svém návratu opět navázal přímý kontakt a od roku 2006 je děkanem Fakulty architektury ČVUT v Praze. Vila je zasazena na náhorní plošině nad svahem a její orientace opět sleduje jako hlavní cíl velkolepý výhled do krajiny, zaměřený přímo na Ralsko a okolí. Je poměrně vzdálená od ostatní vesnické zástavby. Její půdorys ve tvaru široce otevřeného V má tři poměrně rozdílná průčelí. První je téměř celoskleněné, a narušuje jej jen půlkruhový arkýř v přízemí. Za ním se nachází nejdůležitější prostor vily, dvoupodlažní hala, které dominuje krb a schodiště do patra. Na nižší přiléhající části je více zdůrazněno dřevěné obložení z modřínového dřeva. Na střeše tohoto křídla je travnatý porost, zdůrazňující sepětí s krajinou. Uvnitř jsou umístěny ložnice a ve spojení obou křídel je kuchyň. Na zadní straně má vila zcela odlišný výraz, neboť ji tvoří břidlicové střechy jdoucí až k zemi. Tato šikmá stěna je vzadu prolomena jen dveřmi, vraty do podzemní garáže a několika okny. Nenajdeme zde v půdorysu mnoho pravých úhlů, šikmé jsou i střechy, resp. stěny obložené břidlicí. Vila je přesně navržena na své místo, pro svůj výhled a jinde si ji je těžko představit. Jde prostě o originál a solitér, na jedné straně zapadající do české krajiny, na druhé straně přinášející zcela cizí architektonické myšlení.