Uskutečněním této vily byla propojena dvě témata, která se již předtím objevila v raných stavbách bratří Šlapetových. Funkční téma zdvojeného obytného prostoru přes celou šířku domu, spojeného zasunovací stěnou, několikrát předtím vyzkoušený v Místku a v Rožnově, je tady rozšířen na trojdílný obytný prostor, když střední část mezi obývací halou a jídelnou zaujímá hudební prostor, který vyúsťuje na jižním průčelí v rizalit zcela zasklené zimní zahrady. Druhým tématem byla čistá palladiánská formální kompozice symetrie hlavního průčelí. Dům je komponován jako konstruktivní dvojtrakt, když na jih od střední nosné zdi jsou řazeny obytné prostory, zatímco na sever servisní místnosti a komunikace. Ložnice jsou světleny z jihu jednoduchým rytmem tří horizontálních zdvojených oken, zatímco soustava obytných prostorů v přízemí je prosvětlena příčně ve směru východ – západ v přísném geometrickém řádu. Pozoruhodný je také protiklad symetrického rozvrhu jižního zahradního průčelí oproti asymetricky řešenému vstupu. V tomto domě se podařilo autorům aplikovat poprvé všechny technické i estetické vymoženosti moderního bydlení a jeho návštěva s potenciálními klienty přispěla několikrát k zadání dalších vilových staveb. Stavebníkem byl místní notář, jehož syn Miloš Macourek (1926-2002) se po válce stal známým filmovým a televizním dramaturgem.  /VŠ