K vrcholům architektury 19. věku v Hranicích náleží - vedle známého komplexu elitních vojenských škol - obchodní dům s rezidencí zakladatele První moravské továrny na vodovody a pumpy Antonína Kunze od pražské dvojice Jan Kříženecký – Josef František Pokorný. Plzeňský rodák Antonín Kunz (1859-1910) přišel do Hranic v roce 1883. Z původně drobné živnosti vybudoval díky důvtipnému využití nových technologií úspěšnou firmu, jejíž obrat kulminoval na přelomu století. Reprezentativní sídlo podniku vyrostlo pod vedením stavitele Zachariáše Herrmanna při silnici spojující centrum Hranic s nádražím. Přízemí jednopodlažní budovy zabíraly hlavně kanceláře, v patře se nacházel byt. Exteriér akcentuje asymetricky umístěná věž s belvederem a přízemní arkáda s terasou. Interiéru dominuje monumentální jednoramenné schodiště přes celou výšku objektu. Kolem budovy byl zřízen park. Pražské projektanty si Kunz zvolil nejspíš z národnostních důvodů. Snad také neobarokní styl domu mohl být odrazem v Praze populárních představ o českosti radikálního baroku, ačkoli prim tu zřejmě hrály aristokratické ambice stavebníka, projektujícího se do role novodobého zámeckého pána. Tomu by odpovídal i jeho další stavební podnik, neogotický hrádek Kunzov, zbudovaný u obce Hrabůvka v letech 1907-1908. Z dua autorů a zároveň přátel z mladí je známější Jan Kříženecký (1868-1921), ačkoli mnohem více jako průkopník českého filmového podnikání a fotograf. Třebaže studoval pozemní stavitelství a architekturu na české technice v Praze, školu nedokončil a projektoval jen příležitostně. Stavebníkova první manželka Marie, podepsaná spolu s ním na plánech hranického domu, zemřela rok po jeho dostavbě a Antonín ji přežil o dvanáct let. Dům byl v průběhu času ochuzen o obelisky a vázy na střešní atice, poslední velká rekonstrukce proběhla v roce 1992 a v současnosti zde sídlí soukromá firma. (MH)