Dalším architektem, který ve 30. letech obohatil město Prostějov o množství kvalitních funkcionalistických staveb, byl Eduard Žáček (1899-1973), absolvent Fakulty architektury na brněnské technice (1919-1925). Projekt na dům majitelky jednoho z mnoha ve městě působících menších textilních podniků - firmy Pavel Fleischer konfekce - architekt zhotovil na jaře 1932. Objekt, který zahrnoval vedle výrobních a prodejních prostorů především velkoryse koncipovaný byt majitelky, byl dokončen následujícího roku. Jeho konstrukci tvoří železobetonový skelet, který architektovi v maximálně možné míře umožnil efektivně uspořádat jeho jednotlivé sekce. Do přízemí soustředil celý dílenský provoz, který je z dispozičního hlediska seřazen ve sledu jednotlivých výrobních procesů, tedy od skladu textilií, přes dílny švadlen, expedici hotových výrobků až po pracovnu paní šéfové, spojenou s třípokojovým bytem v prvním poschodí elegantním eliptickým schodištěm. Jeho půdorysnou skladbu Žáček uspořádal podle osvědčeného schématu; užil je rovněž u své brněnské vily. K severní, tedy uliční straně soustředil obslužnou část bytu a ke straně jižní situoval obytnou sekci s dominantní halou, otevřenou dvojicí velkých prosklených stěn na balkon. Protože nedostatečně velký pozemek, který navíc bezezbytku využíval dílenský provoz, neumožnil Žáčkovi vytvořit ani nejmenší obytnou zahradu, situoval ji v duchu funkcionalismu na střechu objektu. Společně s drobnou zelení, sprchou a soláriem tak nejenže zvyšovala komfort bydlení, ale vtiskla stavbě - zejména její neodmyslitelná kovová konstrukce pro závěsy - charakter skutečně funkcionalistický. Plnou stěnu, obrácenou do ulice, využil pro velký reklamní nápis Pavel Fleischer konfekce, jehož příhradová nosná konstrukce se na vstupním průčelí dochovala až dodnes. (JP)