Zástavbu Zelené ulice (součásti Nové Ulice) tvořily přízemní řadové domy s dlouhými ovocnými sady stoupajícími do svahu. Rozlehlý objekt úplně na konci ulice vznikl spojením a přestavbou dvou domů, zahájenou v říjnu 1918 a dokončenou o rok později. Uskutečnila je Františka Lipčíková (1863-1948), která předtím žila léta v Přerově, kde patřila k angažovaným vlastenkám. Po smrti svého chotě Augusta Lipčíka (1858-1914) žila nějaký čas na zámečku v Loučce u Valašského Meziříčí; ve válečných letech jej prodala Tomáši Baťovi, neboť se rozhodla odstěhovat k rodině do Olomouce na Novou Ulici. Při přestavbě byla střední část domu nadstavena o patro formou rizalitu. Ze vstupní haly se schodištěm k horní části bytu jsou přístupné jak levé křídlo, věnované kuchyňskému provozu s jídelnou, zatímco v pravé části byly kromě salonu tři hostinské pokoje a velká knihovna oddělená od zahrady další pergolou. Novostavby dvorních křídel byly věnovány hospodářskému provozu. Základní kompozice průčelí má formu venkovského zámečku. Vše je symetrické, rizalit vrcholí trojúhelníkovým štítem. Jeho architektury, stejně jako podstatné součásti jeho interiérů, je kubizující. Průčelí obou bočních křídel jsou naopak prostší - architekt zřetelně odlišil to, co ze starých domů ponechal od toho, co k nim nově připojil. Přestože byla stavba oproti výchozímu návrhu provedena úsporněji, stala se první radikální moravskou kubistickou architekturou. Autorem byl pražský architekt Rudolf Stockar (1886-1957), kterého s Františkou seznámil jeho přítel a její syn August (1886-1938), právník a tehdejší ředitel banky Union. Historie vily se tím neuzavřela. Starou zahradu nad domem přeměnil v parčík významný dendrolog, autor arboret v Novém Dvoře u Opavy a v Bílé Lhotě Quido Riedl (1878-1946). Vila patřila Lipčíkovým pouze do roku 1928, kdy ji prodali právníku Mořici Hrubanovi (1862-1945), členu Národního výboru z roku 1918, pozdějšímu ministru a místopředsedovi Senátu Národního shromáždění. V olomoucké vile však bydlel jeho syn Vladimír (?-1945), rovněž právník, papežský komoří a jiný významný činitel katolického hnutí. (PZ)