Prostějovský rodák Jan Nehera (1894-1952) byl typem muže, jehož československá publicistika meziválečného období označovala pojmem selfmademan. Během necelých patnácti let totiž transformoval svoji krejčovskou živnost v textilní impérium, organizované stejně jako koncern Tomáše a Jana A. Bati ve Zlíně. Firmu, která věnovala velkou pozornost nejen vizuálnímu stylu svých obchodů, ale i bytové péči o své zaměstnance, proslavily kvalitní pánské obleky. Ve druhé polovině 30. let začal podnik spolupracovat s architektem Antonínem Navrátilem (1902-1975). Navrátil do Prostějova přišel na doporučení svého učitele profesora Pavla Janáka po absolvování pražské Uměleckoprůmyslové školy v roce 1933. Do útlumu stavebního ruchu v roce 1942 uskutečnil pro Neherův koncern několik staveb, mezi nimiž vyniká továrníkova vila z let 1938-1939. Vila stojí na rozlehlém pozemku na okraji města v sousedství stadionu Sportovního klubu. Vzhledem k náročnosti provozu koncipoval architekt vilu jako třípodlažní objekt s provozním a technickým suterénem. Obytné poschodí s velkoryse koncipovanou společenskou halou, utvářející pomocí posuvných příček kontinuální obytný prostor (obytná, jídelní a hudební část), umocnilo potlačení tradiční duality mezi interiérem a exteriérem domu. Architekt toho docílil pomocí velkých prosklených ocelových stěn a umělého terénního valu, navršeného k zahradnímu průčelí. Navzdory svému sice ušlechtile strohému, ale přece jen utilitárnímu rukopisu v tomto případě stavbu ozvláštnil takřka sochařským motivem, elegantně prohnutou sklobetonovou markýzou nad terasou ve třetím podlaží. Do druhého patra soustředil intimní část domu, zahrnující vedle trojice ložnic disponujících šatnou i nezbytné sociální zařízení. (JP)