Josef Ander st. začínal jako obchodník v krámku na Sv. Kopečku. Postupně se vypracoval na majitele husté sítě obchodních domů s vyhledávanou značkou ASO. Společnost „Ander a syn Olomouc“ postupně převzal nejstarší z osmi potomků, Josef ml. (1888-1976). V době vrcholící prosperity třicátých let disponovala firma dvacítkou poboček nejen v Československu, ale také ve Vídni, či dokonce v exotickém Peru. Do povědomí olomoucké veřejnosti se Ander junior zapsal jako sběratel a mecenáš umění, ale také jako podporovatel masového sportu. Anderova plodná spolupráce s architektem Bohumírem F. A. Čermákem (1882-1961) má počátky ve dvacátých letech. Tehdy již zkušený architekt, absolvent vídeňské akademie u Otto Wagnera, projektuje pro podnikatele moderní obchodní a skladištní budovy v Ostravě a Olomouci. Jsou pro něj dostatečnou zárukou, aby Čermáka pověřil úpravami rodinného sídla, secesního domu s přilehlým hospodářským zázemím. Hlavní obytné prostory umístil architekt do dvorního křídla obráceného do rozsáhlé zahrady a připojil k němu novostavbu obytné haly s pracovnou a sluneční terasou. Starému objektu ponechal romantický, tradicionální ráz, kdežto u přístavby neváhal uplatnit za použití posledních konstrukčních novinek aktuální architektonický názor. Ve vědomém, avšak citlivém kontrastu mezi starým a novým dokázal architekt sílu svého řešení. Komfortní obytnou halu bylo možné propojit posuvnou prosklenou stěnou přímo s exteriérem. Kromě doporučené výsadby velkoryse koncipované zahrady navrhl architekt solitérní stavby a rozmístil sochy z Anderovy umělecké sbírky. Po roce 1948 znárodněná vila sloužila jako mateřská škola, dlouho opuštěný objekt se znehodnocenou zahradou léta chátral a nezdařený pokus z loňského roku o památkovou ochranu patrně tristní osud stavby zpečetí. (MM)