Lázeňské městečko Teplice nad Bečvou zažívá ve třicátých letech nebývalý stavební rozvoj. K výrazným počinům Karla Kotase a manželů Oehlerových se na konci desetiletí připojují projekty pražského architekta Karla Caivase (1897-1976), absolventa Kotěrovy speciálky z Akademie výtvarných umění. Pro Teplice a blízké Hranice navrhl pozoruhodný soubor téměř desítky individuálně řešených vil. Na začátku jeho řady stojí vila vedoucího lázeňského lékaře Oskara L. Sterna. Projekt se stal výmluvným mezníkem v autorově tvorbě a lze jej zasadit i do obecného vývoje architektury. Do racionálního schématu stroze působící stavby pozvolna pronikají prvky, které mají za úkol narušit striktní funkcionalistické postupy. Cílem je oslovit znovu city člověka, podpořit jeho vnímání a prožívání prostorů a materiálů, které ho obklopují. A tak u Sternovy vily ještě vidíme čistý bílý kubický objem odvíjející se z funkčního dispoziční řešení, ale současně sledujeme, jak do půdorysu pronikají křivky zdí a schodišť, podestou vily se stává sokl z lomového kamene, do konstrukčních detailů proniká nápaditost, ne-li hravost. U dalších návrhů Caivasových vil se znovu objeví valbová nebo pultová střecha, ke kameni se přidá hrubě strukturovaná omítka, dřevěné konstrukce a obklady. Stavbám iluzivně zbaveným tíhy se vrátí jejich váha či zemitost, jak to můžeme pozorovat u nedaleké Polednovy vily z roku 1939. Původem židovská rodina MUDr. Oskara Sterna utíká před hrozbou války za dramatických okolností do Mexika. Oskar Stern zde v roce 1948 zakládá krajinský spolek, jeho syn Ivo se později angažuje v mezinárodním skautském hnutí. Jméno Stern proslaví i dcera Miroslava, kterou jako začínající filmovou herečku angažuje dokonce Luis Buñuel. Památkově chráněný objekt, značně přestavěný, je ve správě Lázní Teplice. (MM)