Míra modernosti u privátní zástavby Skutče, proslulé obuvnickou výrobou, neměla v první třetině 20. století takovou razanci, aby se o ni zajímali redaktoři prestižních domácích architektonických časopisů. Výjimkou byl rodinný dům výrobce ruční obuvi Josefa Kusého a jeho choti Cecílie, který byl zkraje dvacátých let publikován na stránkách pražské revue Stavitel. Jeho autorem byl architekt Alois Metelák (1897–1980), jenž v letech 1916–1920 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u proslulého Slovince Josipa Plečnika. Stavba jednopatrového domu s pravidelným hranolovým trupem a valbovou střechou byla na lichoběžníkovém pozemku na jižním okraji města dokončena stavitelem Kusým, jmenovcem zadavatelů, v roce 1922. Situování domu do hloubi parcely a kolmo k ulici dávalo vyniknout nevšedně řešenému předpolí se prvkem dlouhé pilířové pergoly, vedoucí k hlavnímu osovému vstupu. Střídmou plasticitu hladkých fasád zajišťovaly jen mělce vystouplé okenní parapety a křehký, stupňovitý profil korunní římsy. Klasicizující háv domu, zřetelně ovlivněného plečnikovským školením, podporovala i artistní figura balkonu a stély s kubizující hlavicí na zadním průčelí. Po stranách pravoúhle zalomené chodby, vedoucí do obdélného vestibulu s návazným schodištěm v severozápadním koutě domu, se odvíjel sled místností: obývací pokoj s protějším salonem, jídelnou, kuchyní a příslušenstvím a komůrkou služky. V I. patře byly z pilířové haly přístupné světnice pro hosty, hudební místnost, dvě ložnice a šatna, jež ústila na zmíněný krytý balkon. Metelákův kresebný návrh na úpravu haly napovídá, že v duchu výtvarně vytříbeného a nadčasového pojetí plečnikovského klasicismu snad byly původně pojednány alespoň reprezentativní prostory domu. /PP