Obsáhlé a typologicky různorodé dílo architekta Oldřicha Lisky (1881–1959) je s Pardubicemi spojeno skromnější měrou než s meziválečným Hradcem Králové, kde se roku 1909 usazuje. Ve městě na soutoku řek Labe s Chrudimkou přesto nalézáme několik jeho pozoruhodných realizací z dvacátých let. Vedle práce pro obec řešil ale jen jednu privátní zakázku – stavbu rozložité vily Václava Ulrycha, situované v klidné, i když stavebním ruchem pulsující lokalitě Bílého předměstí východně od historického jádra města. Nic z charakteristických prvků Liskova rukopisu, tj. dynamickou modelaci fasád, jejich výrazné plošné protváření či mísení stylově různorodé plastické dekorace na tomto volně v nárožní zahradě situovaném domě nenajdeme. Stavba si naopak udržuje náladu civilního patosu. Hřmotný dvoupodlažní korpus domu, završený převýšenou střední částí s trojúhelným štítem, vyniká symetrickou skladbou hmot i klidným rytmem obdélných nebo vertikálně protažených okenních otvorů, jež je prolamují. Klasicizující akcent prostupující celým exteriérem stavby umocňuje šedavý tón omítky. Hlavní průčelí domu je pětiosé, lichý počet os přitom vládne střední části s předstupujícím portikem s otevřenou terasou v patře. K předsíni pročleněné čtyřmi válcovými sloupy, jejichž hladké dříky profilují prstencové „návleky“ přivádí schodiště sevřené odstupněnými zídkami se zaoblenými čely. Ze zadní fronty objektu vybíhá středový rizalit s představenou hmotou obdélné zimní zahrady v úrovni zvýšeného přízemí. K její prosklené dřevěné konstrukci vede kaskádovitě utvářený pendant portikového schodiště. Velký zahradní pozemek s ovocným sadem, který vilu obklopoval, byl v druhé polovině 20. století násilně rozparcelován a byly na něm postaveny okolní domy. /PP