Stavebníkem vily byl Maxmilian svobodný pán Spaun, projekt pochází od významné osobnosti vídeňské secese, architekta Leopolda Bauera. Maxmilian Spaun se v roce 1879 stal majitelem sklářské hutě Johann Lötz-vdova v Klášterském Mlýně u Rejštejna na Šumavě. Sklárna kolem roku 1900 světově proslula výrobou secesního irisovaného skla jedinečné uměleckořemeslné kvality. Spaunova progresivní umělecká orientace – ve sklárně byly realizovány návrhy četných vídeňských umělců v čele s Josefem Hoffmannem a Kolomanem Moserem – vedla zajisté i k výběru mladého architekta Leopolda Bauera (1872–1938) jako projektanta novostavby rodinné vily. Stavba vznikla v těsném sousedství sklářské hutě. Schodištěm je rozdělena na dvě hlavní části – na reprezentativní halu a na jednopatrovou obytnou budovu. Podnikatelské zaměření majitele a stavebníka vyjádřil architekt tím, že do původně okrově žluté omítky vsadil prvky z irisovaného skla. Oválné tvarovky zdobí zábradlí terasy, plochy štítů zvýrazňuje geometrický vzor z trojúhelných dlaždic. Dekorativnost štítů původně umocňoval rumělkově červený nátěr trámů hrázdění, Bauer tak naznačil vztah k tradiční šumavské architektuře. Funkčně vyřešenému přízemí dominoval velký prostor ložnice s arkýřem a sousedící koupelnou s bílými a modrými skleněnými dlaždicemi s efektním irisovaným povrchem. Osobité pojetí, jímž spoluvytvářel principy vídeňské geometrické secese, uplatnil Bauer i v řešení a mobiliáři dalších prostor, nejzřetelněji však v interiéru reprezentativní haly s velkým krbem obloženým opět skleněnými dlaždicemi. Společně s brněnskou Riessigovou vilou a Kralikovou vilou ve Vimperku zaujímá Spaunovo sídlo významné místo v Bauerově rané tvorbě. Patří k projektům, na nichž si v duchu modernistických tendencí a zásad ujasňoval a ověřoval možnosti propojení funkční hodnoty objektu s jeho až stroze dekorativním vzhledem. Představu o Bauerových architektonických a výtvarných záměrech však dnes zprostředkovává především vnější podoba vily. Původní vzhled interiérů již známe jen z dobových vyobrazení. Patrně v roce 1906 byla u vstupu do vily osazena skleněná mozaika s klasicizujícím vodotryskem a pestrými pávy a motýly, jejímž autorem byl karlovarský rodák Richard Teschner. /JM