V roce 1927 byla dokončena první etapa velkolepých plánů sušického starosty Jana Seitze, který byl ve funkci pátým rokem. Zatímco na jedné straně města byla dostavěna čtvrť rodinných domků v tzv. Benátkách a Stodůlkách, na druhém velkém staveništi – na Burýnce – byla otevřena nová školní budova. Ve stejném roce dokončila plzeňská Škodovka stavbu ocelové lávky, která v nové kompoziční ose spojila oba břehy Otavy a Burýnku připojila k centru města. Na nábřeží Otavy vedle této lávky byla podle projektu pražského architekta Františka Jandy postavena budova finančních úřadů. Technický ředitel firmy Schwarzkopf, František Sládek (1887–1975), si pro stavbu své vily vybral místo na nábřeží v nově vznikající vilové čtvrti na Burýnce, přímo proti domu továrníka Schwarzkopfa, který byl v téže době stavěn podle projektu Jindřicha Freiwalda na opačném břehu Otavy. Ředitel Sládek projekt zadal stejnému projektantovi, který ve čtvrti na Burýnce postupně navrhl čtyři vily. Hlavní vstup je situován na osu západního průčelí – na předsunuté jednoramenné schodiště a zádveří navazuje obytná hala (s dvouramenným dřevěným schodištěm). Z haly pokračuje chodba, z níž je přístupná při severním průčelí kuchyně, při jižním jídelna, propojená s obytným pokojem. Do něho lze vstoupit i z haly. Po roce 1948 Sládkova rodina o dům úplně nepřišla, ale až do roku 1970 jí byly do domu přidělováni nájemníci. Záměr zřídit v domě mateřskou školu nebyl realizován jen díky absenci ústředního topení. /JaS, PeD