Rohrerova vila byla patrně první funkcionalistickou stavbou v Plzni a na Plzeňsku. Jako vzor moderního bydlení byla prezentována v odborných časopisech a na výstavách. Stavebníkem vily byl A. J. Rohrer, majitel firmy zabývající se velkovýrobou a vývozem uzenářského zboží, která sídlila v Plzni. Projekt architekta Josefa Špalka z Prahy byl zpracován v únoru roku 1928. Dům měl suterén a dvě nadzemní podlaží, obsahoval dva byty s celkem deseti obytnými místnostmi. V suterénu se nacházel byt domovníka, sestávající jen z kuchyně a jednoho pokoje. V obou nadzemních podlažích se nacházel byt pana továrníka. Současně se stavbou garáže byl k jihovýchodnímu nároží domu v roce 1930 přistavěn vytápěný skleník. Jižní polovina zahrady, obklopující vilu, byla navržena jako obytná, severní část jako užitková. Na nároží ulic Karoliny Světlé a Vlastiny byl umístěn osmiboký altán, před zahradním průčelím vily bazén a venkovní sezení. Při severním okraji zahrady se nacházely skleníky, pergola a včelín. V roce 1933 byl doplněn balkon nad zahradní vstup, při respektování původního architektonického pojetí. Patrně v šedesátých nebo sedmdesátých letech 20. století došlo k oddělení severní poloviny zahrady a k jejímu zastavění rodinným domem s poněkud problematickým hmotovým řešením a vnějším vzhledem. Znalci a obdivovatelé moderní architektury považovali tuto vilu za jednu z nejvýznamnějších památek zastupujících architekturu 20. století na Plzeňsku. Na základě návrhu podaného Spolkem za starou Plzeň v roce 1994 Ministerstvo kultury ČR vilu prohlásilo za kulturní památku. Popsaný stav trval až do roku 2005, kdy došlo ke změně vlastníka. Následně však proběhla přestavba a nástavba domu, nerespektující původní hmotové řešení, dispozici nadzemních podlaží, tedy ani polohu a rozměry otvorů a původní řešení interiérů. Podstatná část uměleckořemeslných prvků byla zničena již v průběhu stavby, zbylé přestože měly být předány muzeu, zmizely neznámo kde. /PaD