Stavebníkem pozoruhodného rodinného domu byl významný plzeňský architekt František Beneš. Od roku 1899 působil na městském stavebním úřadu u architekta Josefa Farkače. Pracoval na plánech svého nadřízeného i na plánech vlastních staveb – například centrálního hřbitova, chorobince, projektu městských lázní. Beneš se také dlouhodobě věnoval obnově památek. Podílel se například na adaptaci plzeňské radnice. Tak jako Dušan Jurkovič nebo Jan Kotěra, čerpal Beneš ve své tvorbě z historické lidové architektury. V tomto duchu Beneš navrhl i vlastní dům, který si vystavěl ve vilové čtvrti na Lochotíně. Plány k domu jsou datovány 31. srpnem 1921. Samotná realizace stavby proběhla od října téhož roku do konce srpna roku 1922 s využitím státní finanční podpory podle zákona o stavebním ruchu z roku 1921. Dům je koncipován jako samostatně stojící objekt o zvýšeném suterénu a přízemí, zakrytý sedlovou střechou s polovalbami ve štítech, na nepravidelném půdorysu, přibližně tvaru obdélníka. Dispoziční řešení je dvoutraktové – ve zvýšeném suterénu sklepy, prádelna a komora. Hlavní vstup do vyvýšeného přízemí je přes jednoramenné venkovní schodiště, jež vede na pavlač jižního průčelí. Na vstup navazuje hala, z níž jsou přístupné hlavní obytné místnosti, a koupelna, jejíž hmota se promítá do severního průčelí domu. Z haly vede dřevěné schodiště s kosými stupni do podkroví, kde je další obytná místnost. Hala má pohledový dřevěný trámový strop se záklopem, do jednotlivých místností různobarevné kazetové dveře s malovaným dekorem inspirovaným lidovým uměním, patrně od malíře Bohumila Krse, který pro dům patrně navrhoval i nábytek. V předních pokojích (směrem do ulice) jsou při západním průčelí stropní štuková zrcadla od sochaře Otokara Waltra, v jednom z pokojů pilastry. V podkrovní místnosti jsou kachlová kamna. Objekt má zděný sokl v rozsahu zvýšeného suterénu, přízemí má dřevěný roubený plášť (obklad zděné konstrukce), štíty jsou prkenné. V obou štítech, předstupujících před průčelí, jsou lodžie s vyřezávanými sloupky a prkny zábradlí, podobné prvky jsou rovněž u vstupní pavlače. Okna i dveře mají dřevěné zdobně vyřezávané prkenné šambrány. Střešní krytina (původně z dřevěných šindelů) je z eternitových šablon, v hřebeni je zdobná korouhev. Kolem objektu je zahrada s kašnou. Na počátku sedmdesátých let 20. století byla provedena úprava části zvýšeného suterénu na dvě garáže. Současní vlastníci dům nevyužívají. Dům architekta Beneše je od roku 2001 kulturní památkou evidovanou v Ústředním seznamu kulturních památek pod r. č. 51011/4-524 a zároveň se nachází na území Městské památkové zóny Plzeň-Lochotín. /JaS, PeD