Z „puristické čtyřky“ (E.Linhart, J.Fragner, V.Obrtel a K.Honzík) vyznívají Linhartovy kompozice nejbásnivěji a nejkřehčeji. Jeho vlastní vila v Dejvicích, skvělý příklad emocionálního funkcionalismu, který si dodnes uchovává puristickou čistotu, představuje jednopatrový volně situovaný objekt, dispozičně řešený ve tvaru L. V nižším, jižním křídle si architekt zřídil ateliér a na jeho střechu umístil terasu, na niž se vstupuje z vyššího, severního obytného křídla. Efektní kaskáda podlah zvyšuje prostorovou účinnost obytných místností v přízemí. Vstupní hala se otevírá do zahrady širokým „podhledem“, přičemž spojení s přírodou je umocněno prolomením jedné ze zdí ohromným oknem o devíti polích. Ve své vile, jejíž konstrukci tvoří železobetonový skelet, autor zpochybnil tradiční představu o tíži architektonické hmoty.