V rovinaté krajině Polabí je panorama Mělníka dobře viditelné již z dálky. Malebnost starobylého města, rozloženého nad soutokem dvou největších českých řek, dotvářejí vinice pokrývající labské svahy. Ve vinařství podnikala i rodina Viktorínova, jejíž nejvýznamnější člen, Josef Viktorín (1839-1912), nechal pro svou rodinu postavit novou reprezentativní vilu. O projekt požádal předního pražského architekta Josefa Schulze. Vila vyrostla na návrší příkrého labského svahu, nedaleko historického jádra města. Hmotu tvoří obdélný hranol oživený rizality a doplněný asymetricky umístěnou věží. Jednopatrové uliční průčelí zdůrazňuje střední rizalit s figurální alegorickou výzdobou, symbolicky odkazující k podnikatelským aktivitám stavebníka (chlapec na voru opírající se o dřevěné desky a hranoly a chlapec u vinného lisu s miskou v ruce). Dvoupatrové zadní průčelí s vyhlídkovou věží řešil architekt působivou stupňovanou skladbou architektonických prvků a článků, s gradací nejvyššího patra. Reprezentativní obytný prostor autor situoval do nejvyššího podlaží. Stejně jako figurální výjevy na fasádě i výzdoba interiéru odráží osobnost stavebníka. Vstupní prostor s trojramenným visutým schodištěm vrcholí „oblohou“ – obrazem s romantickým výjevem dvou muzicírujících andílků. Všechna podlaží mají půdorys podélného trojtraktu se střední chodbou. Společenské i komunikační prostory jsou bohatě zdobené. Velký salon má náročně provedenou výzdobu s kazetovým malovaným stropem, doplněným vlysem s třemi temperovými malbami s žánrovými výjevy. Obrazy, připisované Adolfu Liebscherovi, doplňují ornamenty a symbolické motivy. I zde se uplatňuje motiv vinné révy a vše, co s ní souvisí. Josef Schulz (1840-1917) navrhl do nejmenších podrobností propracovanou vilu v novorenesančním stylu. Přátelství a názorová spřízněnost architekta se stavebníkem se projevila v celkové ideji vily. /HH