Vilu v Josefově Dole, v bezprostřední blízkosti areálu textilní továrny, si dal kolem roku 1860 postavit Bedřich František Josef Leitenberger, čtvrtý z generace majitelů renomované firmy „Franz Leitenberger in Cosmanos“ [=Kosmonosy]. Podnik zaměřený zejména na potisk a barvení látek měl v té době za sebou již bohatou historii a těšil se úspěchu v monarchii i po celé Evropě. Vila, stojící na břehu řeky Jizery, se hlavním průčelím otevírá do původně velkoryse komponovaného parku, oddělujícího stavbu od areálu továrny a dělnické kolonie. Autorem parkové úpravy byl Eduard Petzold, inspektor velkolepého anglického parku knížete Hermanna Pücklera v hornolužickém Muskau (Mužákově). Monumentální vilu s vytříbeným novorenesančním vkusem navrhnul pro Bedřicha Leitenbergera s největší pravděpodobností Ludwig von Zettl, který v roce 1871 projektoval pro rodinu sídlo na vídeňské Ringstrasse a poté rodinnou hrobku v Josefově Dole. Ludwiga von Zettla, architekta původem z Čech, známe také jako autora budovy právnické fakulty v chorvatském Záhřebu a jako spoluautora kostela v Ostravě-Hrušově. Monumentalitou a kultivovaným rozvedením renesančních vzorů toskánských či florentinských vil se dnes téměř zapomenuté sídlo Leitenbergerů v Josefově Dole směle vyrovná soudobým pražským slavným vilám významných průmyslníků – vilám Vojtěcha Lanny a Moritze Gröbeho od architektů Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia. Vila v Josefově Dole od devadesátých let 20. století několikrát změnila majitele a značně zchátrala. Nenahraditelně stavbu poškodilo odcizení prosklené, bohatě zdobené litinové konstrukce zimní zahrady. Přes zanedbaný vzhled a odlehlou polohu v sousedství opuštěné textilní továrny však vila dodnes působí velkolepě, jako odlesk někdejší slávy rodiny Leitenbergerovy. /EN