Na základě propagačních snah zastánců nové architektury se rodinný dům zařadil k rozhodujícím stavebním typům v rozvíjení české moderní architektury. Po stuttgartském příkladu kolonie Weissenhof a po brněnské výstavě Nový dům se v roce 1932 uskutečnila výstava vilové kolonie v Praze na Babě, která ovlivnila názor vyšší a střední vrstvy na moderní bydlení. Mnoho stavebníků proto přistoupilo na projekty experimentálního bydlení s rozličnými nuancemi funkcionalismu. Villegiatury v okolí Prahy nezůstávaly v tomto ohledu pozadu. V Černošicích v tom ohledu zaujímá prvořadé postavení „villa“ čp. 274 v Tichém údolí, navržená v době dokončovacích prací výstavního areálu osady Baba. Pro Ferdinanda Hořejše, podnikatele a majitele lakýrnického závodu v Praze, stavbu projektoval syn stavebníka, architekt Miloš Hořejš, který si ke spolupráci přizval svého spolužáka Karla Štipla, architekta, sochaře a později i profesora na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Hořejš i Štipl na této škole absolvovali speciálku Josipa Plečnika. Stopy školení u Plečnika dobře rozpoznáme v detailech Hořejšovy vily, především v kontrastu střídmé severní strany a dynamického jižního průčelí, obohaceného zimní zahradou, ale také ve vlajkovém stožáru a drobné stavbě vodního čerpadla. Převaha uměleckého chápání architektury nad funkcionalistickými principy je zde patrná také v kombinaci bílé omítky a režného zdiva i v napětí mezi horizontálními a vertikálními prvky, které vyznívají ve stále se opakujícím kontrastu. Funkčně promyšlený půdorys vily zahrnuje do svého rozvrhu „funkcionalistickou“ zahradu podle projektu brněnského architekta Kotrbatého, objekt pro vodní čerpadlo, skleník a oplocení. Zahrada byla za minulého režimu rozdělena a na její původní ploše vzniklo dalších pět domů. Vila zůstala v rodině architekta. Citlivou péčí současné majitelky se odkazuje budoucím generacím ve vynikajícím stavu, který odpovídá její vysoké architektonické hodnotě. /ŠK