Na počátku dvacátého století lákaly k výstavbě letních vil poslední volné pozemky vilové čtvrti Brunšova, ležící mezi Všenory a sousedními Dobřichovicemi. Právě zde, na úpatí brunšovského svahu blíže Všenorům, si dal v roce 1922 postavit letní vilu Jan Štenc (1871-1947), majitel grafického závodu v Praze. Zdánlivě jednoduchý patrový dům s mansardovou střechou pro něj navrhl architekt Jan Kotěra (1871-1923), Štencův dlouholetý přítel a spolupracovník ze Spolku výtvarných umělců Mánes. Práce Štencova závodu sídlícího v dnešní Salvátorské ulici, v moderní budově navržené Otakarem Novotným, spočívala v tiskařské, nakladatelské i vlastní rytecké a fotografické činnosti. Jana Štence známe mimo jiné jako vydavatele odborných uměleckých časopisů Styl, Výtvarná práce a Umění. V návrhu Štencovy vily ve Všenorech Kotěra zvolil skromnější pevně sevřený půdorys a stavbu zjemnil malebnou mansardovou střechou. Důmyslně zde použil kombinaci omítky a režných bílých cihel, které se v různých vazbách uplatňují na soklu, vstupním portálu a rámují také horní patro domu. Zdůrazněním klasických forem, hmoty, ploch a materiálu stavby se Kotěra letním domem ve Všenorech vrací ke svým starším návrhům vil „zralého vážného výrazu“ – k vlastní vile v Praze (1908-1909) či Lembergerově vile ve Vídni (1913-1915). Pro Štencův dům architekt navrhl veškerý nábytek a nejspíš i vnitřní výmalbu stěn, v jejichž hranatých zlidovělých formách se odráží pokubistická estetika národního slohu. Kotěra navrhoval také úpravu zahrady včetně rozvrhu zeleně a pěšin. Autor během realizace vilu několikrát navštívil, nicméně krátce před jejím úplným dokončením náhle zemřel. Všenorská vila tak symbolicky uzavřela jeho dílo, ve kterém otázka bydlení vždy hrála významnou úlohu. /EN