V oblasti vilové architektury se Benešov prezentuje především dílem svého rodáka, architekta Otakara Novotného. O projekt rodinného celoročně obývaného domu požádal architekta pokladník benešovské spořitelny Jan Váňa. Pro stavbu svého sídla získal klient rozlehlý pozemek jižně od historického jádra města. Podobně jako u předchozích návrhů rodinných domů tu Novotný dostal příležitost pojmout projekt Váňova sídla jako kompletní umělecké dílo. Rodinný dům v Benešově vznikal v důležité tvůrčí etapě Otakara Novotného, příznačné i tím, že v součinnosti s projektováním staveb architekt zveřejňoval své teoretické názory. Novotný ve stopách svého učitele Jana Kotěry postuloval zásadu, že prostorová koncepce stavby se má vyvinout z jejího účelu a forma stavby z její konstrukce. V návrhu benešovské vily se vytříbený smysl Novotného pro tuto zásadu naplno uplatnil. Architekt jí dal neobvyklý nepravidelný půdorys, jednotlivé místnosti se samostatně projevují ve vnější podobě stavby. Podobně jako v rakovnické Lexově vile, na níž architekt v pojetí vily Váňovy navazuje a dále ji rozvíjí, dominuje prostorové dispozici ústřední hala, jejíž přítomnost si uvědomíme i při pohledu na vnějšek domu. Tak jako u některých předchozích staveb, i u Váňovy vily zvolil architekt pro její fasády režné zdivo, převažující struskocementové cihly v kombinaci s červenými lícovkami. Projevuje se v tom vliv tehdejší holandské architektury. Zatímco zastřešení rakovnické vily Lexovy pojal Novotný inovativně – použil u jedné její části střechu plochou -, u vily benešovské se přiklonil ke kombinaci tradiční sedlové a valbové střechy. Architektura vily dobře vyniká v rozlehlé zahradě, původně osázené záhony růží. Současnou úpravu zahrady navrhnul Drahoslav Šonský, autor dendrologické zahrady v Průhonicích. /ŠK