V roce 1890 koupil starý zámek v Ratboři Bernard Mandelík, úspěšný podnikatel v cukrovarnictví a dalších oborech. Zemřel v roce 1910 a v jeho úspěších pokračovali synové Robert, Otto, Ervín a Arnošt, který však v roce 1914 tragicky zahynul při autonehodě. Jedno z prvních společných rozhodnutí bratrů se týkalo stavebních úprav zámku a postavení nové vily. Bratři oslovili architekta Jana Kotěru, procházejícího právě vrcholným tvůrčím obdobím, a ten vilu zpodobnil jako moderní panské sídlo. Nový zámek se vyznačuje velkorysou trojkřídlou kompozicí. Střední část vrcholí kupolí s alegorickými sochami Hmoty a Ducha od Jana Štursy. Hladké plochy harmonicky doplňuje lineárně strukturovaný povrch. Všechny akcentující prvky včetně dekoru se váží na osu vstupu. Osa vrcholí kupolí – tři sloupce a tři řady rovnoramenných trojúhelníků, výrazně tělesně pojaté sochařské alegorie po stranách, sjednocený dekor –, vše se přirozeně propojuje a tvoří jeden celek. Dokonalost a rovnováha symbolizovaná trojkou se projevuje i ve hmotě vily. Tři hranolová křídla vyvažují tři půlkruhové rizality v podobě velké terasy vložené mezi boční křídla a dvou drobných arkýřů zimní zahrady. Vila určena pro Otto a Ervína obsahovala dva samostatné apartmány. Jejich přesně osově zkopírované dispozice mají tradiční trojdílné členění se střední chodbou. Společný prostor obou částí tvoří oválný uzavřený vestibul s navazující terasou. Každý z vilových bytů má samostatnou schodišťovou halu přístupnou z chodby. Interiér se vyznačuje umělecky a řemeslně náročným provedením. Architekt Kotěra pro vilu navrhnul všechny doplňující prvky – dveře, parkety, mříže, kryty topných těles, nábytek a svítidla. Dřevem či umělým kamenem obložené stěny doplňovala geometrická výmalba podle návrhů Františka Kysely. Po okupaci republiky se rodina musela z Ratboře odstěhovat. V devadesátých letech 20. století dědicové Mandelíků Nový zámek prodali a nový majitel ho přestavěl na hotel. /HH