Na hluboké lesy Černokostelecka můžeme hledět jako na plíce středních Čech. Jádro této oblasti, původně středověké městečko Kostelec nad Černými lesy, se podařilo uchránit před rozvojem průmyslu a železniční dopravy. Vzhledem k těmto okolnostem a příhodným přírodním podmínkám postupně vznikla na okrajích města rozlehlá vilová a chatová čtvrť. Architektonickou úroveň zdejší zástavby vysoce přesahuje vila čp. 656, kterou lze v širších souvislostech řadit ke skvostům meziválečné moderní architektury. Stavebník vily, ing. Václav Budil (1890-1979), rodák z Kostelce nad Černými lesy, plánoval stavbu vily pro svého otce a sestru a zčásti také pro letní pobyt své kolínské rodiny. K projektu přizval svého přítele architekta Jaroslava Fragnera (1898-1967), žáka profesora Josefa Gočára a jeho pozdějšího nástupce na Akademii výtvarných umění v Praze. Architekt v návrhu vily zužitkoval přednosti vyvýšeného místa se svažitým pozemkem a s výhledy do lesnaté krajiny. Třípodlažní kubus s železobetonovou konstrukcí proto dotvářejí rozměrné terasy na severní a jižní straně a prvek předsunuté lávky ukončené balkonem. Vila v Kostelci nad Černými lesy představuje ve Fragnerově tvorbě příklon k volnějšímu, stále však funkcionalistickému pojetí avantgardní architektury. Přímou inspiraci Le Corbusierovým dílem prozradí jeden z dochovaných náčrtů černokostelecké vily, na němž Jaroslav Fragner zachytil dům vznášející se na pilotech. Zdaleka tu nejde o jediný výsledek Fragnerovy spolupráce s ing. Václavem Budilem, ředitelem kolínské elektrárny Elektrárenského svazu středolabských okresů čili ESSO. Nedlouho před stavbou domu v Kostelci, v letech 1928-1929, si Budil dal postavit vilu pro celoroční obývání v Kolíně, brzy poté zadal Fragnerovi i projekt veliké kolínské elektrárny a zprostředkoval mu další významné zakázky v Kostelci nad Černými lesy a Kolíně. Zatímco komunální stavby z velké části změnily svou podobu pozdějšími, bohužel často razantními přestavbami, architektovy vilové zakázky zůstaly dochovány takřka v původním stavu. /ŠK