Richard Pick pocházel z Třeště a působil v Jaroměřicích od roku 1907 jako městský a obvodní zvěrolékař. Jeho žena Gisela přispívala do mnoha novin a časopisů, byla překladatelkou, autorkou divadelní hry a knihy rozhovorů s básníkem Otokarem Březinou a dopisovala si například s F. X. Šaldou. Jako emancipovaná žena se taktéž zabývala ženskou otázkou. Manželé Pickovi se řadili ke vzdělané, v místním kontextu je snad vhodnější výraz pokrokové inteligenci. Patrně díky svým bohatým kulturním zájmům se seznámili také s tvorbou významného pražského architekta Pavla Janáka, u nějž si objednali návrh vlastního domu. Janák v projektu vyjádřil svou představu „národního slohu“, představujícího styl pozdního českého kubismu se zvýrazněním folkloristické barevnosti dekorativních prvků. Ty se skládaly z plastických motivů šambrán, lizén a říms. Dům má hlavní průčelí obráceno do zahrady, do níž byl přístup středovou otevřenou arkádovou lodžií s balkonem nad ní. Fasáda byla prolomena zdvojenými dvoudílnými okny.  Dům stojí na kamenné podnoži a je završen valbovou střechou. Ve východní polovině přízemí byla umístěna Pickova kancelář s pracovnou, druhá polovina patřila kuchyni a jídelně a patro sloužilo výhradně bydlení. Patrně pro své příliš nápadné a progresivní pojetí nenašla vila u místních stavebníků ani stavitelů žádnou odezvu. V roce 1925 Richard Pick zemřel a jeho žena se rozhodla přestěhovat do rodného Kolína. Jaroměřickou vilu ještě v témže roce prodala Družstvu rolnické záložny, které ji adaptovalo na nájemní dům. Po necitlivých úpravách ve druhé polovině 20. století ztratila vila zcela kubistický výraz i architektonickou hodnotu.  /J. St.