Na Panenském předměstí poblíž Znojemského mostu zakoupili v roce 1928 firemní společníci Bedřich Klinenberger a Rudolf Popper dva sousedící rozměrné pozemky, na nichž si dali postavit dvě totožné rodinné vily podle projektu pražského architekta a stavitele Richarda Goldreicha, který vykonával také stavební dozor. Jednotně orientované domy sestávají z téměř kubického tvaru a na něj navazujícího  půlválcového rizalitu otočeného do nitra zahrady. Ke vstupu do zvýšeného přízemí vedlo jednoramenné nekryté schodiště s odstupňovaným parapetem. Hladké fasády člení kromě oken pouze vertikálně nebo horizontálně protažené šambrány, které někdy doplňují půlkruhově vystupující frontony. Původní střecha byla rovná. Řešení domů se přibližuje dobovým návrhům architektů takzvané Puristické čtyřky (E. Linhart, K. Honzík, V. Obrtel, J. Fragner), kteří ve své tvorbě z raných dvacátých let prosazovali podobně jednoduché kubické a válcové objemy obohacené složitějšími tvary teras, balkonů či rizalitů. Goldreichovo puristické chápání architektury prozrazovaly i jednoduché detaily jako trubkové zábradlí terasy, kulatá okénka nebo stínidla lamp uvnitř domů. Nejviditelnější změny doznalo u obou domů horní patro, jehož dostavba zrušila celou terasu, rovnou střechu nahradila valba a venkovní schodiště zakryl přístavek. Firmě Klinenberger a spol. se počátkem třicátých let přestalo dařit a proto musely být domy prodány v dražbě. Obě rodiny zahynuly za války v koncentračních táborech. Po únoru 1948 stát majetek obou budov vyvlastnil. Vila na Fibichově 20 byla v šedesátých letech adaptována na mateřskou školu, druhý dům si zachoval nepřetržité využití k rodinnému bydlení.  /J. L.