SlavneVily.czSlavneVily.cz

Slavné vily.cz - Slavné vily Čech, Moravy a Slezska

Skočit na obsah

Vila Kancnýřka

FOIBOS - 7. 11. 00:00
Vila Kancnýřka

Vila Kancnýřka, nazvaná po svém stavebníkovi, je jednou z kvalitních staveb v lázeňské čtvrti na rozlehlém pozemku pod lesem.

Další informace o této vile naleznete v publikaci:

Slavné vily Zlínského kraje
Vladimír Šlapeta, Naděžda Goryczková, Klára Hodaňova, Ladislava Horňáková, Jana Spathová, Martin Strakoš, Petr Všetečka

Jedinečná publikace představuje slavné i pozapomenuté vily a rodinné domy Zlínského kraje, stavby více než sto let staré i nedávno dokončená díla současných architektů.

OBJEDNAT Vyšla: 7.5.2008
165 x 230 mm | vázaná | 224 stran
ISBN: 978-80-87073-08-7
299.00 Kč

Informace o vile

Československé armády 395, Luhačovice
Stavebník: Bedřich Kancnýř
Architekt: Jan Mráček
Sloh:
1906 - 1908
Vila Kancnýřka, nazvaná po svém stavebníkovi, je jednou z kvalitních staveb v lázeňské čtvrti na rozlehlém pozemku pod lesem. Bedřich Kancnýř (1851–1940) byl c. k. radou Zemského soudu v Brně. Celou řadu let aktivně pracoval v mnoha veřejných funkcích. Byl také častým návštěvníkem, akcionářem a podporovatelem lázní Luhačovice. V roce 1906 se rozhodl postavit si v Luhačovicích vilku, která měla sloužit jako letní byt či „letohrádek“ s možností pronájmu. Stavba na půdorysu písmene V působí i při svých nevelkých rozměrech monumentálním dojmem díky působivému využití architektonických prostředků, především minimalizací oken na čelní fasádě a odstupňováním vstupu a věže. Vila měla reprezentativní vstup, podepřený hranatými pilíři, které nesou balkon v patře, krytý stanovou stříškou. Půdorysné řešení přízemí i patra je téměř shodné. Vcházelo se do vstupní haly, z níž vedly dveře do pokojů vpravo i vlevo a do předního pokoje, který měl v přízemí ještě jídelní kout. Pokoje byly na pravé straně odděleny hygienickým příslušenstvím a výtahem na jídlo, které se pro hosty připravovalo v suterénu. Na levé straně vedlo mezi pokoji schodiště. Jednotlivé pokoje tak byly od sebe odděleny a tím zajištěno větší soukromí ubytovaných. V podkroví byly dva pokoje pro personál a schodiště na vyhlídkovou odstupňovanou vížku, která umožňovala výhledy do malebného lázeňského údolí. Vilka je ojedinělou syntézou geometrické secese a orientálních vlivů. Autor vily, brněnský architekt Jan Mráček (1874–1961), byl žákem vídeňského profesora Otto Wagnera. K vytvoření orientalizující siluety využil důmyslnou soustavu průniků a šikmin, které rozehrál i v dispozici. Aplikoval geometrickou modernu nejen u dekorativní složky, ale i v jejím hmotovém vyjádření. Na počátku padesátých let odprodali Kancnýřovi dědicové vilu rodině současného majitele. Novým majitelům byli ovšem brzy po koupi přiděleni do domu nájemníci. Z původního vybavení vilky se díky necitlivému přístupu a devastaci nájemníky zachoval jen zlomek. Je nutná její rozsáhlá rekonstrukce. Vila je kulturní památkou.  /LH

Fotogalerie

Kde vilu najdete



Názory k vile

10.8. 13:09Nový
10.8. 13:08Nový

Zasílání upozornění na nové názory je dostupné jen zaregistrovaným uživatelům. Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte.
TOPlist SEO Rozcestník