SlavneVily.czSlavneVily.cz

Slavné vily.cz - Slavné vily Čech, Moravy a Slezska

Skočit na obsah

Architoulky Přemysla Veverky: Patnácté

Přemysl Veverka - 21. 3. 00:00
Architoulky Přemysla Veverky: Patnácté

Stále se pohybujeme mezi pozdním historismem a modernou, tedy na samém konci devatenáctého století a v prvních letech století dvacátého, a připomeňme, že to byla doba značného myšlenkového kvasu, nejen politického, národnostního a hospodářského, ale i kulturního. Mezigenerační srážky a nevraživost se projevovaly i v různých oblastech uměleckého života.

Mezigenerační srážky a nevraživost se projevovaly i v různých oblastech uměleckého života. Třeba literáti, autoři manifestu České moderny z roku 1895, J. S. Machar, Otokar Březina, Antonín Sova, Vilém Mrštík, F. X. Šalda, vedli názorové spory s autory soustředěnými kolem básníka Jaroslava Vrchlického, v architektuře propukaly polemické střety mezi modernistickými výtvarnickými časopisy Volné směry a Styl a časopisem Architektonický obzor, orientovaným na pozdní historismus. Ale kulturní dějiny jsou podobných srážek plné, protože nástup nových myšlenek a nových tvůrčích postupů se většinou neodehrává v tichosti a neprobíhá jaksi samozřejmě.

Suchardova vila

Naše kroky na přelomu dvou století dosud spíše směřovaly k domům rodinného bydlení, ale to neznamená, že bychom si neměli všimnout veřejných budov, nejednou monumentálních, které ve zmiňovaném období v Praze vznikly a které dodnes významně spoluvytvářejí charakteristickou tvář metropole. A samozřejmě nás zajímají i jejich tvůrci.

Osvald Polívka (1859–1931), někdejší asistent Josefa Zítka, se stal přednostním architektem českých bank, pojišťoven a spořitelen a rovněž svým způsobem výsadním projektantem pražské obce. Už samo Polívkovo prominentní postavení v oblasti velkých zakázek vyvolávalo u některých kolegů odpor, ale historikové architektury konstatují, že zejména Polívkovo dílo je v nemalé míře kontroverzní. Mezi známé pražské objekty, jež Polívka navrhoval, patří už jeho debut, městská spořitelna v Rytířské ulici, vytvořená ve spolupráci s architektem Antonínem Wiehlem v renesančním stylu, která vznikla v letech 1891–1894. Polívkův slohový vývoj spěl k secesi, v níž se projevovaly barokizující rysy, jak o tom svědčí například budova pojišťovny na Národní třídě se sousedním domem nakladatele Topiče (1907–1908). Ale Polívku zaznamenáváme především jako autora Obecního domu na náměstí Republiky, který – ať chceme nebo ne – patří k nejcharakterističtějším stavbám hlavního města. Jakmile Polívka obdržel v roce 1904 zadání na vytvoření plánů Obecního domu, vyvolalo to v odborné veřejnosti nemalý rozruch, protože v soutěži na tuto stavbu zvítězili jiní tvůrci. Byl mezi nimi i Antonín Balšánek (1865–1921), jehož Polívka přizval ke spolupráci na Obecním domu. Stavba byla dokončena v roce 1912 a nejvýraznější dojem, evokující secesi, vyvolává průčelím orientovaným do náměstí Republiky. Jak poznamenává Rostislav Švácha v knize Od moderny k funkcionalismu, tehdejší pravověrní modernisté Polívkovo a Balšánkovo dílo za skutečně secesní nepovažovali a odmítli je. Vytýkali mu pozdně renesanční a barokní formy a zvláště teatrálnost a vnější efekt. Například architekt Antonín Engel (1879–1958) spatřoval v Obecním domu „dekadenci výtvarného nazírání“.

Zámeček baronky Ringhofferové od O. Polívky

Za zdařilejší projev secese, tedy ucelenější a sevřenější, historikové architektury dodnes považují další monumentální pražskou stavbu tohoto období, přijímací halu Hlavního nádraží (1901–1909) Josefa Fanty. Zároveň ovšem dodávají, že v řadě ohledů stavba nyní působí „stařecky a anachronicky“ (Rostislav Švácha). Není bez zajímavosti, že už na začátku dvacátých let století dvacátého označovali za překonanou a nepřijatelnou architekturu Hlavního nádraží v Praze (tehdy Wilsonova) – a rovněž Obecního domu nebo Vinohradského divadla Aloise Čenského – žáci profesora Antonína Balšánka na pražské technice, narození kolem roku 1900, například Karel Honzík, Evžen Linhart, Jaroslav Fragner a další. Ale tato generace nastupujících tvůrců už měla před očima slohově čistý a tvaroslovně vybroušený purismus a budoucí funkcionalismus, zatímco v prvních letech dvacátého století, kdy vznikaly zmiňované pražské stavby, se jako by uzavíral pozdní historismus a svou cestu si utvářel modernismus. Zásady modernismu formuloval Jan Kotěra ve stati O novém umění, publikované v časopise Volné směry roku 1900.

Stanislav Sucharda

Možná právě pro své vyhraněné a neústupné prosazování moderní architektury Kotěru neobklopovalo příliš přátel. Mezi věrné však patřil významný sochař, tvůrce plaket a medailí Stanislav Sucharda, o pět let starší než architekt. Není bez zajímavosti, že Sucharda a Kotěra udržovali nejen dobré vztahy a úspěšně spolupracovali, ale vzájemně se i inspirovali. Například některé Kotěrovy architektonické náčrty z doby po roce 1900 Sucharda ztvárnil na svých plaketách. Když Stanislav Sucharda vyhrál v roce 1901 soutěž na pražský pomník Františka Palackého, snad by se pustil do další práce okamžitě, ale chyběly mu prostory, v nichž by rozměrné dílo realizoval. Rozhodl se proto pro stavbu vlastního domu, který bude nejen obydlím sochařovy čtyřčlenné rodiny, ale i dostatečně velkým ateliérem a v němž bude umístěna rovněž sádrovna. Kdo jiný by měl takový dům projektovat než Suchardův přítel Jan Kotěra. A tak Suchardova vila v pražské Bubenči z let 1904–1907 připomíná dobu, kdy v Praze vznikaly velké veřejné budovy a kdy Jan Kotěra svými ranými pracemi vyznačoval cestu, která povede k průlomovým změnám v české architektonické tvorbě.

Vila Viléma Charváta od J. Kotěry, Vysoké Mýto

Suchardova vila
Zámeček baronky Ringhofferové

Titulní fotografie: Suchardova vila

Názory ke článku

Ke článku nebyly zatím napsány žádné názory. Můžete být první!

Prosím všechny čtenáře, aby v příspěvcích nepoužívali sprostá slova či napadající a jakékoliv osočovací výrazy. Děkuji mnohokrát. Vaše SlavneVily.

Nový příspěvek do diskuse



(nechte pole nevyplněné) tři plus tři? (číslo)

Hodnocení článku

Nejlepší známka je 1, nejhorší známka je 5.
Průměrné hodnocení tohoto článku je: 1.9
(hodnotilo 10 čtenářů)
TOPlist SEO Rozcestník