V roce 1913 absolvoval Státní průmyslovou školu v Brně. V letech 1917–18 studoval na vídeňské Akademii u Leopolda Bauera a v letech 1919–21 na pražské Akademii výtvarných umění v ateliéru Jana Kotěry. Působil ve státních službách v Brně (1922–25), v této době navrhl společně s Bohuslavem Fuchsem kolonii rodinných domů v Maloměřicích, obytný dům na rohu ulic Tučkovy a Sokolské a městské nájemní domy na souběhu ulic Antonína Macka a Palackého třídy. Stal se členem spolku Koliba a Skupiny výtvarných umělců v Brně.

Nejvíce jeho staveb najdeme v Moravské Ostravě, kam v roce 1925 odešel i s rodinou a kde zpočátku působil na stavebním úřadě a byl pověřen dozorem nad výstavbou nové radnice.

V Ostravě ve třicátých letech 20. století neměl konkurenci a většina významnějších architektonických zakázek směřovala k němu. Z jeho vlastních návrhů byla v Ostravě realizována budova Moravskoostravské spořitelny, obchodní dům Brouk a Babka nebo filiálka pojišťovny Reunione Adriatica di Sicurtà. Jeho poslední významnou stavbou je ostravská správní budova ředitelství společnosti Severní dráhy Ferdinandovy z roku 1939.

Společnost Reunione Adriatica di Sicurtà mu nabídla místo projektanta v Praze, které roku 1932 přijal. Podle jeho návrhu tak vznikly např. nájemní domy pojišťovny na nároží Žitné a Příčné ulice.

Palác této pojišťovny vyprojektoval v roce 1937 – 38 také v Brně v Nádražní čp. 595.. Působil také v Bystřici pod Hostýnem, kde navrhl v duchu regionalismu areál pro továrníka Karla Baziku.

Z díla:
Maloměřická kolonie rodinných domků typ (s B. Fuchsem), Dolnopolní čp. 469 – 484, Brno – Maloměřice a Obřany (1923 – 24),
Městské nájemní domy (s V. Hrdličkou), Antonína Macka a Palackého tř., Brno – Královo Pole (1924 – 26),
Interiér radnice v Ostravě (zasedací síň, galerie, restaurace a další), Prokešovo náměstí čp. 1803, Ostrava – Moravská Ostrava a Přívoz (1928 – 30),
Moravskoostravská spořitelna, Dr. E. Beneše čp. 555, Ostrava – Moravská Ostrava (1927 – 30),
Obchodní a obytný dům pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta, Zámecká čp. 488 – Puchmajerova, Ostrava – Moravská Ostrava a Přívoz (1928),
Obchodní dům Brouk a Babka, Smetanovo náměstí 8, Ostrava – Moravská Ostrava (1928 – 30),
Nájemný obytný dům Občanské záložny, Reální, Purkyňova čp. 172, Ostrava (1930), Nájemný obytný dům Dělnické záložny, Veleslavínova, Husova čp. 1868, Ostrava (1930 - 31),
Obchodní a obytný dům s tiskárnou Melantrich, Nádražní 686/7, Ostrava (1928 – 33)
Vila L. Jerieho, Ostravice čp. 832 (1929 – 1939, 1934)
Adaptace vily Bohumíra a Marie Šavrdových, Ostravice čp. 987 (1929 - 30)
Radikální přestavba lázní Sanatorium Bečva, Teplice nad Bečvou (1931, 1935 – 39),
Vila pro Jožku Budínskou – Kotasovou, Mlýnské nábřeží čp. 179, Brno – Maloměřice a Obřany (1930),
Vlastní vila, Na Hřebenkách čp. 2142, Praha – Smíchov (1932 – 35),
Vila pro mecenáše umění J. Průšu, Obřanská čp. 780, Brno – Maloměřice a Obřany (1931 – 33)

Dům Černý pivovar, Karlovo náměstí čp. 292/II., Praha – Nové Město (1932 – 34),
Přístavby Obchodní Akademie, Dr. Šmerala čp. 782, Ostrava – Moravská Ostrava (1936),
Obchodní, kancelářský a nájemní dům, Příčná, Žitná čp. 668/II., Praha – Nové Město (1934 – 36),
Obchodní a nájemní dům, Ječná 529/II, Praha – Nové Město (1936 – 38),
Obchodní a nájemní dvojdům, Sokolská 464/II, Praha – Nové Město (1934 – 37),
Obchodní a nájemní dům (s J. Šťastný), Újezd 414 - 415, Praha – Malá Strana (1937 – 39),
Obchodní a kancelářský dům, Perlová 412/I, Praha – Staré Město (1938 – 40),
Palác pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta, Nádražní čp. 595, Brno – Střed (1937 – 38),
Generální ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy, Prokešovo náměstí čp. 2020, Ostrava – Moravská Ostrava (1939 – 40),
Nájemní dům Severní dráhy Ferdinandovy, Sokolská čp. 422, Ostrava (1938),
Vila továrníka Karla Baziky, Lázně čp. 550, Bystřice pod Hostýnem (1938),
Vila prokuristy Šopka, Bystřice pod Hostýnem (1938 - 39)

Čerpáno ze zdrojů:
Brněnský architektonický manuál
Vlček, P. (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 325.
Holubová, Markéta. Architekt Karel Kotas a jeho tvorba pro velká města. Brno, Ostrava, Praha. Olomouc FFUP Olomouc, 2009 – diplomová práce.
Vybíral, Jindřich: Zrození velkoměsta. Praha. ERA. 2003
Biografický slovník Slezska a Severní Moravy (vědecký redaktor Milan Myška), sešit 1., Opava-Ostrava 1993, s. 67
Slavné vily Moravskoslezského kraje, str. 91 – 94, 100 - 102
Slavné vily Zlínského kraje str. 142 – 144
Slavné stavby Prahy 2, str. 230 – 233, 238