Název usedlosti „Hřebenka“ nebyl výjimečně odvozen od jména majitele vinice, Mikuláše Rause, ale od jeho pražského domu „U Hřebene“, stojícího ve staroměstské Celetné ulici. Patrně až za toho majitele zde byl postaven viniční lis, doložený v pramenech již roku 1563. Postupně docházelo k dalším a dalším přestavbám, z nichž asi nejdůležitější proběhla koncem 18. století, kdy usedlost získal Maxmilián, říšský hrabě Klebersberg. Většina ze starších konstrukcí posloužila také Františku Kavalírovi, vlastníku a autoru velkolepé přestavby, jako základ nově budovaného rodinného sídla. Zůstaly tak zachovány malované záklopové stropy, ale také vstupní portál a okénko nad ním, pavlače a řada dalších detailů, některé Kavalír použil také z dalších historických staveb. Ale více než okouzlující spojení historických a novodobých konstrukcí překvapí promyšlenost celé kompozice a urbanistické vazby, spojující a sjednocující zástavbu v okolí. Okolí nový majitel usedlosti nabídl nejen řadu potřebných krámků, ale i nové byty, také restauraci s kavárnou a spolkovými místnostmi, nechyběly ani garáže. A přitom pamatoval i na sebe – jeho byt a k němu patřící zahrada nabízí ten nejúžasnější pohled do vltavské kotliny. K výzdobě tohoto více jak pozoruhodného komplexu si Kavalír přizval v té době nejžádanější umělce. Sochařské práce, které se uplatňují při vstupu v kolonádě, ale i v obytných prostorech, provedl profesor Jaroslav Horejc, malíř Václav Špála pak navrhoval vitráže do oken hlavního schodiště.

www.slavnestavby.cz

Přejeme Vám příjemné čtení a pěkné procházky pražskými ulicemi...

Více o Slavných stavbách Prahy 5.