Dvoupatrový dům s železobetonovým skeletem zaujímá čtvercový půdorys a jeho hmota tvoří mírně převýšený kubus. Suterén vyhradil architekt hospodářskému zázemí a garáži. Přízemí a první patro ovládá průběžná patrová hala s galerií využitou jako knihovna. Součást haly tvoří dále zimní zahrada, balkon, jídelní část s navazující kuchyní a místnost pro domácí práce. Kromě knihovny zaujímá první patro kancelář s ateliérem, nejvyšší patro pak vyplňují tři ložnice, dva pokoje pro hosty, sklad, šatna a koupelna. Rovná střecha slouží jako obytná terasa. Smysl pro provozní a technickou stránku obydlí osvědčil Fuchs mimo jiné u kuchyně s nejmodernějším elektrickým a plynovým zařízením a příborníkem s oboustranným otvíráním, takže jídlo bylo možno podávat přímo do jídelního koutu. Poučil se na tzv. frankfurtské kuchyni, vytvořené německou architektkou Margarete Schütte-Lihotzky, která byla tehdy sériově vyráběna a vestavována do sociálních bytů na sídlištích ve Frankfurtu nad Mohanem. Tato maloplošná, technicky dokonale vybavená pracovní kuchyně šetřila čas a síly ženy. Vlastní dům stojí na počátku Fuchsovy zralé funkcionalistické tvorby, jež osobitě zhodnocovala příklad Le Corbusierova purismu a částečně i princip prostorového plánu Adolfa Loose prolínáním prostorů jak v horizontálním, tak vertikálním směru. Architekt výrazně přestoupil funkční stránku úkolu směrem k esteticko-emocionálnímu pojetí a k vytvoření psychicky příznivého prostředí. Význam, který přikládal umělecké složce architektury, dokládal také obraz zátiší od Emila Filly na čelní stěně haly. Fuchs tak vytvářel protiváhu koncepcím racionálního funkcionalismu, jež u vůdčího teoretika české avantgardy Karla Teigeho a jemu oddaných pražských architektů vyústily až v antiuměleckou architekturu podle hesla forma následuje vědu. /J. S.