Nemovitost na Drobného 22 patřila od roku 1854 Antonínu Rüdigerovi Deyksovi, majiteli cihelny, jehož dědicové ji v roce 1888 prodali c. k. eráru. V roce 1903 zakoupil realitu továrník Moritz Fuhrmann (1850 - 1910), který si zde dal postavit rodinnou vilu. Podle obecního věstníku pro zemské hlavní město Brno byly v jednopatrové vile čtyři byty celkem se 14 pokoji a 7 kabinety, 3 kuchyněmi, 2 koupelnami a 6 záchody. Krajní osy uličního průčelí předstupují v rizalitech, v pravé ose je hlavní vstup do chodby, která doplňuje třítraktovou dispozici, jejíž jádro tvoří centrální hala s horním prosvětlením. Členitějšímu zahradnímu průčelí je předloženo schodiště s terasou. Obě průčelí zdobí secesní vegetabilní štukový dekor a ve spodní partii pásová rustika. Podobný dekor pokrývá také stěny a stropy v interiérech včetně truhlářských konstrukcí. Secesní rostlinné motivy jsou užity na litinovém schodišťovém zábradlí a na keramické dlažbě. Střídmý geometrický výraz má dřevěné obložení stěn, schodiště a světlíku v centrální hale. Autor projektu není znám. Po Fuhrmannově smrti prodali v srpnu 1913 jeho synové vilu továrníkovi Alfredu Löw-Beerovi (1872 - 1939), který patřil k rozvětvené rodině průmyslníků ve vlnařství. Za éry Löw-Beerů došlo zřejmě k obnově interiéru centrální haly. Detailní rozsah těchto úprav ani jejich autorství však rovněž nejsou známy. Není vyloučeno, že se na nich podílel vídeňský architekt Rudolf Baumfeld, který spolu s architektem Norbertem Schlesingerem navrhl v roce 1935 v Pisárkách na Kalvodově ulici vilu pro Ernsta Löw-Beera. D. Č.