Dům představuje jedinou činžovní vilu, kterou v Brně Josef Kranz realizoval. Jedná se o objekt obdélníkového půdorysu, konstrukčně založený na systému nosných pilířů a výplňového zdiva. Ojedinělostí je trojplánová uliční fasáda, která souvisí s horizontální gradací objektu a s prvotním záměrem materiálového a barevného kontrastu. Zdá se, že projektant jakoby pracoval s každým vertikálním plánem samostatně, čemuž nasvědčuje tvarové zdůraznění nárožní lodžie, střídání horizontálních a vertikálních prosvětlovacích elementů (zejména schodišťového tělesa, osvětleného pásem luxferových tvárnic). Původním úmyslem bylo i uplatnění výrazné horizontály trubkové konstrukce zábradlí s drátěnými výplněmi jednotlivých polí na terase, opatřeného modrým nátěrem, dále pak barevný kontrast režných cihel, jimiž měl být „obložen“ předsunutý kubus přízemí a prvního patra uličního i zahradního průčelí v kombinaci se „škrabanou“ omítkou šedé barvy. Výsledná podoba však nenaplnila projektantovu představou. Parcela byla v uliční části ohrazena plotem s výplněmi z drátěných sít, u vstupní branky situovaný vyzděný pilíř obsahoval vhozy pro listovní zásilky a domovní zvonky. Přízemí a první patro bylo vyhrazeno nájemným bytovým jednotkám, druhé a třetí patro zaujímal byt majitele. Hlavní obytná místnost s charakteristicky zaobleným nástupem schodiště do ložnicového patra plynule přecházela v otevřenou terasu, z níž bylo možno sejít do zahrady. Součástí interiéru byla i malá zimní zahrada. Vestavěný a volný nábytek měl sloužit k diferenciaci (rovněž i závěsy) jeho jednotlivých funkčních částí. Záměr však nebyl pro neshody se stavebníkem plně uskutečněn, došlo jen k částečnému zhotovení některých prvků vestavěného nábytku. /J. Ch.