Vila stavitele Aloise Kuby (1901 - 1979) a jeho bratra architekta Viléma Kuby (1905 - 1961) náleží k největším a nejluxusnějším obydlím meziválečné éry v Brně. Dokládá prosperitu Aloisovy firmy, stejně jako Vilémovy projekční schopnosti. Mezi brněnskými vilami je nezaměnitelná, přestože její tvůrci uplatnili obecné zásady zralého funkcionalismu, ovšem vedle toho také řadu detailů, charakteristických pro jejich rodinné a nájemné domy, na něž se především zaměřovali. Vila, situovaná ve svažitém terénu rozlehlé zahrady, upoutá příchozího svou otevřeností vůči okolí, danou velkými okny, schodišti, terasami a balkony, dále výrazně předsazenou korunní římsou a nejvíce organickými formami samonosného schodiště, které vede z terasy nad garážemi do patra. Podobný je také segment zimní zahrady v prvním patře, přičemž vstup na schodišti v přízemí zase připomíná „gotický“ lomený oblouk. Pro pozdní třicátá léta byla příznačná rovněž kombinace hladkých bílých omítek s obkladačkami tlumeně cihlové barvy na suterénu a přízemí. Tři obytná podlaží obsahovala šest prostorných pokojů, orientovaných k východnímu uličnímu průčelí a k jižní přístupové straně, kam se obracela v prvním patře velká hala a předstupující skleněná krytá terasa, nesoucí balkon horního patra. Obytné prostory byly odděleny od schodiště a příslušenství v západní a zčásti severní části dispozice. Pokoj v severovýchodním koutě přízemí tvořil spolu s přilehlou kuchyní, předsíní, spíží a WC samostatný jednopokojový byt s vlastním vchodem zvenku. Komfortnímu bydlení byla pak vyhrazena obě patra, jejichž nábytek vyrobily UP závody podle návrhu autorů. Dvě garáže, sklepy, komora, mandlovna, prádelna, kotelna a rozvodna ústředního topení, sklad paliva a úkryt v suterénu svědčily o vysoké technické a provozní úrovni. /J. S.