Vila je situována v zadní části parcely a prostor mezi ulicí a hlavním průčelím, obráceným na jih, zaujímá zahrada. Hranolová hmota dvou pater mírně přesahuje přízemní část a její horizontalitu vyvažuje převýšený hranol schodiště při západní straně zadní fasády. Zahradní frontu rytmizují dvou- a vícedílná okna a akcentuje prosklená lodžie obývacího pokoje v prvním patře a o patro výše rovněž prosklená terasa na jihovýchodním nároží. Kónický tvar terasy prvního patra, z níž vede schodiště do zahrady, oživuje jinak důslednou ortogonální skladbu exteriéru. Střed dispozice zaujímá v obou patrech hala, z níž jsou přístupné ostatní prostory, přičemž obytné místnosti jsou obráceny na jih a východ a na severozápadní stranu je situováno příslušenství. Ložnice zabírají východní část druhého patra, které má jinak obdobné řešení jako patro pod ním a bylo zamýšleno jako byt k pronajímání. Obě haly jsou od přilehlých pokojů a jídelny odděleny posuvnými stěnami nebo závěsy, umožňujícími jejich propojení. Reprezentační charakter vily vyplýval z postavení stavebníků; Jaromír Láska se věnoval advokátní praxi a jeho žena byla dcerou holandského honorárního konzula Františka Osvalda. Architekt Evžen Škarda (1905 - 1975) byl ovlivněn sousední Wiesnerovou vilou Neumark, jak je to zřejmé na červené břizolitové omítce fasád, kontrastující s travertinovým obkladem soklu a šambrán a bílou barvou okenních rámů. Na rozdíl od Wiesnerových pádných hmot převedl tektonické detaily do subtilních, téměř grafických forem. Wiesnerův styl připomíná také prostor schodiště, jeho elegantní detaily z ušlechtilých materiálů a částečně i řešení interiérů. Stavebník byl nadšeným amatérským fotografem a filmařem; zachovalo se několik filmových svitků, na nichž zachytil průběh stavby od hloubení základů až po dokončení. /J. S.