Dům v Javorové 4 doplnil řadu vilek na severní straně ulice. Představujeme ho jako typický příklad architektonické produkce tohoto typu, avšak i jako ukázku toho, že někteří projektanti takových rodinných domků projevili značný smysl pro kultivovanost formy a dokázali i skromným, často pouhou svépomocí stavěným obydlím vtisknout znaky mezinárodního stylu. Architekt Jan Míka, jemuž stavebníci zadali projekt svého domu počátkem 70. let, musel podle dobové procedury žádat stavební odbor městského národního výboru, aby mu povolil provést práce na projektové dokumentaci. Povolení Míka dostal v březnu 1972. Za vydání tohoto dokumentu si stavební odbor městského národního výboru v Českých Budějovicích účtoval 5 procent z projektantova honoráře. V roce 1975 byla stavba hotová. O něco později k ní majitelé na západní straně přistavěli garáž, která v tomto případě podobu domu vhodně doplnila. Dvoupodlažní domek s plochou střechou se hlavním průčelím obrací do Javorové ulice. Kompozice stavby se vyznačuje geometrickou lapidárností. Čistotu geometrie neměla rušit ani nízká pultová střecha a architekt ji proto zakryl atikou, aby vypadala jako plochá. Tvar domu Míka sestavil ze dvou hranolů, užšího a širšího, položených na sebe. Odlišil přitom obě kompoziční jednotky nejen velikostí, ale i strukturou povrchů. Jednoduchou skladbu „hmot“ domu oživuje tmavá výduť veliké lodžie, těleso komína, asymetrické sestavy okenních a dveřních otvorů. Přízemí domu sloužilo jako technické zázemí. Schodišťová hala propojuje jeho prostory s prvním patrem, v němž se teprve v domě nachází jeho obytná část. Tu tvoří zejména dva veliké pokoje, ze kterých lze vstoupit na lodžii v hlavním průčelí.