V ulici S. K. Neumanna si v letech 1929-1930 postavil svou vlastní vilu nejvýznamnější budějovický architekt meziválečné doby Karel Chochola. Chochola patřil k prvním tvůrcům české scény, kteří se už v raných 20. letech přiklonili k purismu. Během tohoto desetiletí jeho dílo postupně přijímalo funkcionalistický charakter. Vlastní Chocholova vila tento vývoj dobře dokumentuje. Architekt v ní ukázal svým zákazníkům, v jakém stylu by chtěl navrhovat domy i pro ně. Forma vily vychází z vidiny jednoduché bílé krabice, typické pro funkcionalistický styl. Fasády jen tence obalují vnitřní prostorový obsah, což zase představuje charakteristický znak funkcionalismu. Vnitřní prostor proniká navenek velikými okny, zčásti už pásovými, a i to opět svědčí o Chocholově příklonu k funkcionalistické architektuře. Jedině snad v bohatém objemovém členění domu, v motivu přesahující střechy schodišťové věže a přece jen i v dosti kompaktním působení hladkých stěn se ozývá předchozí Chocholova puristická zkušenost. Hladké nezdobené hmoty skrývají účelně uspořádaný interiér. Skladba místností v domě se mimo jiné řídila dobově aktuálním pravidlem orientace domu podle světových stran. Proto mají obytné místnosti přirozené osvětlení z jihu či ze západu a prostory obslužné, které nepotřebují tolik světla, hledí na sever. Přízemí vily mělo funkci obytnou a pracovní. Na západní straně domu sídlily dvě kanceláře. Prvním patro sloužilo již jen soukromému životu rodiny. Svou vilu Chochola obýval až do poloviny druhé světové války. Aktivně se za ní podílel na odboji proti nacismu, proto ho vyšetřovalo a věznilo gestapo. V roce 1942, za heydrichiády, ho nacisté popravili. Po válce stát Karla Chocholu vyznamenal in memoriam Československým válečným křížem. Vilu dodnes obývá architektova rodina.