Dům trojnásobného znojemského starosty a poslance JUDr. Josefa Mareše (1885-1945) stojí na exponovaném místě nad údolím Dyje s výhledem na panorama města. Náleží k architektonicky nejvýznamnějším příkladům privátních obytných staveb meziválečné jižní Moravy. Projekt si stavebník objednal u rodinného přítele, brněnského architekta Jana Víška (1890-1966). Signovaný, nerealizovaný návrh představuje třípodlažní dům se střešním polopatrem na téměř čtvercovém půdorysu. První podlaží obsahuje byt domovníka, vedlejší i hlavní vstup a halu, z níž vedou schody do dalšího poschodí s bytem matky stavebníka a společenskými prostorami, které jsou samostatným schodištěm spojeny s následujícím patrem. Tam se nacházejí ložnice a kuchyň. Téměř třetinu plochy rovné střechy zaujímá terasa, ve střešním polopatře je umístěn pokoj služky a pokoj hosta. Plány, podle nichž byla vila nakonec postavena, vypracovala firma stavitele Ladislava Všetečky patrně podle mladší, nedochované Víškovy studie. Je málo pravděpodobné, že by Všetečka architektův návrh tak zásadně pozměnil. Hmota provedeného domu je totiž mnohem kompaktnější, neboť terasy byly částečně využity jako obytné prostory, k dynamičtějšímu vyznění ale přispěla dvě protilehlá zaoblená nároží s pásovými okny. Množstvím křivek se tak vila přibližovala až k hranicím organické architektury druhé poloviny třicátých let. V protikladu k čistým plochám světlých fasád s tmavě zelenými rámy oken a zábradlí je však honosné zařízení interiérů od místní stolařské firmy Siegel, doplněné historickým nábytkem z rodinného majetku. Marešova vila je dodnes v majetku rodiny, která ji pečlivě udržuje. /L. K.